Turistické cíle v okolí obce Zborov

Křížová cesta je tvořena klasicistními kapličkami jednotné podoby a je zakončena obdélnou kaplí Božího hrobu. Je rozmístěna kolem kostela Panny Marie Bolestné. Pochází z let 1836-1837. Památkově chráněná.

Terénní relikty tvrziště, fungujícího snad ve 14.–16. století na břehu rybníka. Zachován příkop, val a zbytky základů věžovitého objektu.

Tvrz nejasné podoby a historie přestavěná koncem 17. století budějovickými měšťany Puutschögly na barokní zámeček. Od r. 1736 majetkem města České Budějovice, od r. 1887 obce Doubravice. Obdélná patrová budova je dnes užívána k bydlení.

Bývalá tvrz, nyní fara (dům č. p. 28) má v severním křídle (bývalá sýpka) dochované pozdně gotické prvky (okenní ostění a portálek). Původně majetek rytířů Doudlebských z Doudleb. Přestavována v 18. století a po požáru v r. 1911. Nyní je majetkem církve.

Raně středověké hradiště v terénních náznacích na základě sporadických nálezů lze klást do 2. pol. 10. stol. První zmínka k r. 981 v Dalimilově kronice je patrně mylná. Od počátku patřilo knížatům z rodu Přemyslovců a tvořilo starobylé správní centrum jižních Čech až do konce 12. stol.

Dřevěná zvonice stojí u silnice procházející vsí při čp. 5 a 63. Ojedinělá stavba se čtyřmi vysokými dřevěnými hranolovými sloupy, nesoucími nízkou nástavbu, pobitou kolem dokola prkny. Na ní stojí zúžená cibulovitá šindelová střecha, podepřená dřevěnými sloupky, v podestě jsou zavěšeny dva zvony.

Dřevěný betlém se sochami Svaté rodiny v životní velikosti v parčíku na návsi naproti kostelu sv. Jakuba Staršího v Jílovicích.

V centru města na hlavní, Masarykově třídě je na historickém domě čp. 38 pamětní deska Jana Kostohryze, posledního velitele 311. perutě RAF, který v tomto domě prožil dětství a mládí. Deska odhalena v roce 2016.

Měšťanský dům s výjimečně zachovaným renesančním průčelím z roku 1544 (podloubí, patro a spodní část štítové atiky), doplněné později o horní část atiky se stylisovanými opevňovacími prvky. Zadní průčelí novorenesanční, interiér novodobý (hotel).

Původně raně barokní fara ze 17. století, s pozdějšími úpravami a hospodářským zázemím při kostele Zvěstování Panně Marii. Nepřístupná.

Bývalý panský dvůr, jehož čtyři přízemní křídla obklopují prostorné čtvercové nádvoří. Má barokní podobu, starší renes. zdivo se snad zachovalo ve východním křídle (renesanční tvrz - Jindřich Častolár z Dlouhé Vsi v letech 1575-1579; zanikla při barokních přestavbách na panský dvůr). Nepřístupný.

Hospodářský dvůr, postavený pány ze Schwarzenbergu v l. 1895- 98. Na místě původního dvora z r. 1550, vybudovaného Ondřejem Ugnadem ze Suneku. Díky členité architektuře nazýván "palácem pro dobytek". V době stavby nejmodernější v celém Rakousku-Uhersku a poté i ČSR. Soukromý, nepřístupný. Chov koní.