Turistické cíle v okolí obce Řevničov

Novorománský hřbitovní kostel sv. Víta z konce 19. století. Vybudován v místě staršího kostela románského původu zničeného požárem r. 1884. V sousedství historická dřevěná zvonice ze 16. stol.

Jednolodní kostel, původem románský, patrně již z 2. poloviny 12. století. Románskou stavbu pozměnila gotická přestavba a barokní úpravy z 18. století. Z 18. století je i zvonice. Kostel má dominantní polohu na nepravidelné, zčásti zastavěné návsi.

Jednolodní barokní kostel z r. 1754 na podlouhlé návsi. V ose přiléhá k lodi na západě hranolová věž, na východě presbytář a sakristie. Vnitřní zařízení barokní.

Původně gotický farní kostel, poprvé připomínán 1352. Kostel byl upraven v roce 1826, tehdy byla prodloužena loď a přistavěna byla sakristie. Zařízení pochází většinou z 19. století.

Barokní kostel nahradil v obci starší farní kostel (kostel v obci prvně zmiň. r. 1315, vyhořel někdy po r. 1705). Nový kostel byl postaven v l. 1758–1773, patrně podle návrhu stavitele Františka Ignáce Prée. Kostel byl opraven r. 1994. Vnitřní zařízení pochází převážně z obd. výstavby kostela.

Barokní kostel římskokatolické církve byl postaven na místě pův. gotického kostelíka v letech 1780–1783 mistrem J. Cikanem z Bud. Kostel má cenný původní krov z r. 1782. R 1980 havarijní stav kostela, od r. 2001 v rekonstrukci. Zajímavostí jsou rokokové lavice. R. 2007 vysvěcen nový zvon.

Tzv. Kounovské řady leží přibližně jižně od hradiště Roviny. Zhruba 14 víceméně souběžných řad severojižního směru, dlouhých až 340 m, je tvořeno menšími neopracovanými křemencovými a slepencovými kameny. Podle nejuznávanější teorie jde o pravěký kalendář a observatoř.

Pouze zbytky valů a příkopy zbyly po tvrzi, která byla zřejmě sídlem vladyků z Kozojed. Měla zajímavé opevnění, ve kterém byl začleněn i vodní pramen se zbytky hrází. V 19. st. byla většina materiálu rozebrána na stavbu domků.

Opuštěný lom v křídovém masivu. V lomové stěně lze najít množství druhohorních zkamenělin organismů, které žily v mělkém teplém moři před 63 - 97 miliony let. Lom postupně vyplňuje místní skládka.

Pískovcový kámen nejistého původu, považovaný za smírčí kříž či za menhir. Má výšku 124/178 cm, šířku 71 cm a tloušťku 29 cm. Na severní straně je pozitivní reliéf latinského kříže. Podle pověsti byl na místě, kde stojí, zabit forman.

První zmínka o tvrzi je z r.1522. Jan Josef Valdštejn r.1728 na místě tvrze vystavěl barokní zámek. V letech 1816-1817 došlo k přestavbě zámku. Dnes součást krušovického pivovaru.

Roku 1592 zde císař Rudolf II. vystavěl renesanční letohrádek. O půl století později poškozen za třicetileté války. Přestavěn v raně barokním stylu. V r. 1918 se stal majetkem státu. Po novobarokní úpravě slouží jako letní sídlo prezidenta republiky.