Turistické cíle v okolí obce Řevničov

Skanzen přibližující výrobu dřevěného uhlí, stavění milířů, ukázky ze života uhlířů a dalších souvisejících činností.

Smírčí kříž je téměř jeden metr vysoký a vytesaný z jednoho kusu pískovce. Pochází snad ze 16. století a dnes málo zřetelný motiv meče, zdobící čelní stranu, napovídá, že byl zhotoven na paměť nějakého zločinu.

Zbytky zřejmě strážního hrádku (dle některých odborníků spíše tvrze) nejasného původu. A. Sedláček uvádí pověst, že Sobín byl sídlem loupeživých rytířů – kouzelníků, kteří zde měli velikou knihovnu, z níž snad pochází Stochovský misál.

Socha sv. Blažeje pochází z 1. pol. 18. stol. Umístěná na hranolovém podstavci s odstupňovaným soklem a profilovanou římsou. Na všech čtyřech stranách podstavce je nápis. Socha světce v mírném kontrapostu s pokrčenou pravou nohou. Hlava krytá mitrou. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na křižovatce mezi dvěma stromy. Pískovcová socha v životní velikosti. Oděn v řaseném šatě s pláštěm na ramenou. V levé ruce drží kamenný krucifix. Socha datována rokem 1746. Památkově chráněno od r. 1967.

Sochu tehdy čerstvě svatořečeného zemského patrona nechala po roce 1730 před vjezdem do zámku postavit Barbara von Löwenegg jako výraz pokání za nekonformní společenský život, který zde vedla v předchozích letech. Zpodobnění světce se poněkud vymyká z dobových standardů.

Socha prezidenta Tomáše G. Masaryka je obnoveným dílem. Původní sochu vytvořil r. 1930 ak. sochař Josef Fojtík. Za 2. sv. války byla poničena nacisty, poté obnovena. R. 1953 byla komunisty stržena a zničena. Novou sochu vytvořil r. 1997 ak. sochař Miroslav Pangrác.

Výraznou architekturu ve stylu individualistické moderny postavil pro rakovnické sokoly v letech 1913–14 architekt Otakar Novotný. Po několikerém zrušení Sokola se stala majetkem města, následovníci původních majitelů ji spoluužívají.

Bývalá městská radnice vystavěna v době renesance a baroka sloučením několika starších got. domů. Věž je zmiňována již v r. 1633 v souvislosti s opravou zdejších hodin. Současná podoba pochází po požáru v roce 1812, kdy byla radnice obnovena v klasicistním slohu. Dnes slouží jako ZUŠ.

Starý hřbitov z poloviny 17. století (snad z roku 1650) v centru Nového Strašecí. Užíván do poloviny 19. století, v roce 1952 byl zcela zlikvidován.

Liběšický starý hřbitov pochází z 18. století, možná z roku 1776, a na ploše 0,3 ha se nachází mnoho většinou poškozených barokních a klasicistních náhrobků. Je obehnán rozpadající se opukovou zdí, zarostlý náletovými dřevinami a chátrá. Opuštěn zřejmě krátce po založení nového hřbitova r. 1897.

Rokokový zámek prošel dlouhodobou rekonstrukcí. Byl původně vrchnostenským sídlem postaveným kolem r. 1650. Ve druhé polovině 18. stol. rokokově přestavěn. Zámek má terasovité zahrady a bohatý soubor barokních soch. Památka UNESCO od r. 2023.