Turistické cíle v okolí obce Řevničov

Nízký, podélný kostel bez věže, gotického původu, postavený na okraji ostrožny uprostřed rozlehlé nepravidelné návsi. V r. 1789 barokně přestaven.

Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.

Barokní kostel nahradil r. 1763 gotického předchůdce, v 19. stol. upravován (hlavní portál, monumentální brána hřbitova). Po r. 1945 zpustl, dnes chátrá bez využití. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, obdélným závěrem a čtyřbokými přístavky.

Kostel sv. Havla opata gotického původu z r. 1330 později zbarokizován, věž o výšce 27 metrů přistavěna během přestavby v letech 1840-1844, současná podoba z r. 1890. Poslední rekonstrukce v letech 2000-2002. Nyní filiální kostel ve farnosti Smečno.

Po požáru gotického kostela ze 14. století r. 1718 postavena r. 1721 nákladem Jana Josefa z Valdštejna podle projektu F. I. Preééa barokní novostavba. Jednolodní kostel s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží nad sakristií stojí na náměstí uprostřed obce ze dvou stran obklopen vodní nádrží.

Barokní kostel na návrší nad centrem obce v podhůří Džbánu, postavený uprostřed bývalého hřbitova v 18. století. Nahradil staršího předchůdce. Orientovaná stavba na vysoké zárubní zdi, jednolodní, bez věže.

Kostel sv. Jakuba Většího v Městečku prvně doložen r. 1352. Po poškození ve třicetileté válce opraven r. 1696 a barokně přestavěn do současné podoby v letech 1731-1733. Opravován v letech 1858, 1902 a 1995, zařízení vesměs barokní. Nyní filiální ve farnosti Zbečno, ale k bohoslužbám nepoužíván.

Na místě gotického kostela ze 14. století stojí barokní novostavba z počátku 18. století. Vybavení je převážně barokní. Hlavní oltář se sochami sv. Zikmunda a Panny Marie z r. 1806, oltář sv. Jana kolem r. 1700.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.

Barokní kostel ze 17. stol. s věží vtaženou do vstupního průčelí, obdélnou lodí a trojboce zakončeným presbyteriem.

Z kostela pocházejícího ze 14. století zůstal zachován presbytář. Loď a věž vznikly za barokní přestavby v 18. století. Kostel stojí na vyvýšeném místě, uprostřed hřbitova, při z. okraji vsi. Stavba – především presbytář – je ohrožována statickými poruchami.

Gotický jednolodní kostel, vznikl rozšířením starší kaple r. 1487. Poškozen při bitvě na podzim r. 1620 a znovu r. 1741. V r. 1856 upraven a dostavěn. Jižně od kostela stojí poustevna. Ve hřbitovní zdi kapličky křížové cesty z r. 1860.