Turistické cíle v okolí obce Krušovice

Pozdně barokní kostel v Telcích byl v letech 1779–86 připojen k románské věži staršího objektu z 13. století, který se v pramenech připomíná poprvé roku 1368. Obklopuje ho funkční hřbitov s kamennou zdí, zřejmě původně obrannou.

Pozdně gotický přibližně orientovaný kostel z r. 1522, rozšířen barokně (1728) a novogoticky (1885) s podporou knížecí rodiny Fürstenbergů podle plánů J. Mockera. Obnoven po roce 1989. Jednolodní stavba s hranolovou věží v čele má odsazený polygonální závěr se sakristií a kaplí při severním boku.

Obec založena Janem Lucemburským r. 1325, kostel je prvně připomínán k r. 1352. Původně gotická stavba byla později barokně přestavěna, přesto si zachovala gotický vzhled. Orientovaný jednolodní kostel s mírně odsazeným obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a mohutnou věží v západním průčelí.

Kostel sv. Petra a Pavla v Hořešovicích byl původně postaven jako gotický ve 14. století, roku 1717 byl barokně přestavěn a na počátku 20. století byl opraven. Kostel je jednolodní, obdélný, plochostropý, presbytář na východní straně je zaklenut valenou klenbou

Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1706-1708 nahradil gotickou stavbu zničenou požárem r. 1610. Z barokního vybavení vyniká oltář s obrazem Černé madony, kopií obrazu Madonny della Lettera v sicilské Messině, tabulový oltář sv. Jana Nepomuckého a kazatelna. Kostel není v současnosti využíván.

Kostel u křižovatky cest na severozápadním okraji vsi, byl postaven v r. 1740 až 1744. Jeho vzhled změnila pseudorománská úprava v 19. století. Kostel je postižen statickými poruchami a je zatím jen provizorně zajištěn před dalším chátráním.

Hřbitovní kostel byl postaven krátce před rokem 1562, r. 1620 vypálen, v roce 1636 byl prakticky nově postaven Českými bratry. Zchátralý kostel opraven v l. 1740–1747, znovu opraven r. 1884, kdy byl nalezen mramorový náhrobník Anny Hochhauserové z Krásného Dvora († 1617), vezděn do podloubí kostela.

Barokní kostel z r. 1707 v místě gotického předchůdce. Upravován v l. 1708, 1766, po požáru v r. 1806, r. 1841 a 1894. Jednolodní neorientovaný kostel má čtyřhranný presbytář, osově umístěnou čtvercovou sakristii a hranolovou věž v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, okna obdélná.

Jednolodní, pozdně barokní kostel s vysokou průčelní věží v okrajové části vsi u příjezdové silnice, postavený v l. 1783–1787. Vnitřní, převážně barokní vybavení pochází zčásti (včetně hlavního oltáře) z kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě.

Původně gotický kostel ze 14. stol. (zachován gotický presbytář), v r. 1744 přestavěn barokně, snad podle Ignáce Kiliána Dienzenhofera. Empírová věž přistavěna v roce 1832.

Raně gotický kostel byl postaven kolem roku 1300, vypálen poč. husitských válek, obnoven v 16. stol. Roku 1855 byl částečně přestavěn. Jednolodní, s pětibokým presbytářem a křížovou žebrovou klenbou. Zařízen převážně novogoticky. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická zvonice.

Jednolodní kostel, původem románský, patrně již z 2. poloviny 12. století. Románskou stavbu pozměnila gotická přestavba a barokní úpravy z 18. století. Z 18. století je i zvonice. Kostel má dominantní polohu na nepravidelné, zčásti zastavěné návsi.