Turistické cíle v okolí obce Krušovice

Liběšický starý hřbitov pochází z 18. století, možná z roku 1776, a na ploše 0,3 ha se nachází mnoho většinou poškozených barokních a klasicistních náhrobků. Je obehnán rozpadající se opukovou zdí, zarostlý náletovými dřevinami a chátrá. Opuštěn zřejmě krátce po založení nového hřbitova r. 1897.

Zaniklá středověká ves založena koncem 13. století, zanikla na přelomu 15. a 16. století. Dochované terénní stopy zdí domů, hranic jednotlivých parcel a sklepů.

Pozdně klasicistní synagoga z r. 1858, židovské bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, v roce 1950 přeměněna na modlitebnu Církve československé husitské.

Barokní synagoga z l. 1763–64, r. 1927 poničena požárem a rekonstruována. V letech 1938–41 se zde střídaly židovské bohoslužby s bohoslužbami církve čs. husitské. Dnes sídlo Rabasovy galerie.

Synagoga z první poloviny 19. století, postavena jako náhrada za starší dřevěnou. V osmdesátých letech 19. století přestavěna. Dochované desatero ve štítu. Původní vybavení ukradeno nebo zničeno, budova je ve špatném stavu.

Pravděpodobně renesanční sýpka byla dlouho považována za někdejší dolní pnětluckou tvrz, aktuální prameny tuto interpretaci odmítají. Obdélný objekt s polovalbovou střechou a dvěma podlažími malých okének s kamennými ostěními stojí na západním okraji návsi.

Paleontologická lokalita Travertinová kupa vznikala v období mladších třetihor spodního miocénu před 22 mil. let. Místo je ojedinělé bohatým výskytem miocénních sladkovodních vápenců; nálezy fosilních živočichů a rostlin. Od roku 1989 patří toto místo mezi významné chráněné přírodní památky ČR.

Hradiště Třeskonice bylo osídleno v dávném pravěku, v neolitu, eneolitu, pozdní době halštatské, laténské, římské, a také v raném středověku. Rozkládá se na lichoběžníkové ploše na vrchu jménem Výrov. Bývalo opevněno valy, zpevněnými kamennou plentou. Částečně poškozeno lomem a buldozery.

Na místě tvrze prvně doložené roku 1454 nechal po roce 1728 postavit Kašpar František Clary – Aldrigen barokní zámek. Roku 1945 byl znárodněn, od té doby chátral v majetku statků a učiliště. V letech 1982-84 opraven, dnes slouží sociálním účelům.

Smírčí kříž u Václav pochází pravděpodobně z období raného novověku a upomíná na nějakou nešťastnou událost, nejspíše vraždu. Podrobné zprávy o něm nemáme.

Hrad stával na ostrohu nad obcí patrně od počátku 14. stol., postaven byl pány z Vinařic či Václavem z Dubé. Zpustl po připojení k divickému statku Děpoltem z Lobkovic na Bílině v 1. pol. 16. stol. Zachovány nepatrné terénní stopy.

Přehrada Klíčava byla vybudována v letech 1949–1955. Slouží jako zdroj pitné vody pro zásobování obyvatelstva v kladenské oblasti. Výška hráze 50,2 m. Kolem vodní plochy je nepřístupná obora.