Turistické cíle v okolí obce Milíčov

Roubenou hájovnu Třebekov ukrytou v lesích severního Plzeňska nechal postavit plaský klášter r. 1760. Proslavil ji rodák Fr. A. Heber (1815-1849), amatérský historik, který jako první začal systematicky popisovat a dokumentovat české hrady, tvrze a zámky.

Trpasličí díra je odvodňovací štola vytesaná ve skále nad vsí Klečetné, nyní částí obce Oráčov. Je pozůstatkem starého důlního díla vybudovaného snad v 16. století.

Zřícenina hradu z počátku 13. století. Patří mezi nejstarší české hrady společně s Křivoklátem. Za Jana Lucemburského zastaven Vilémovi z Valdeka. R. 1333 vykoupen Karlem IV. Další majitelé Aleš Holický ze Šternberka, Jošt z Ensidle. Významě opraven počátkem 16. stol. Roku 1575 se uvádí jako pustý.

Smírčí kříž u Václav pochází pravděpodobně z období raného novověku a upomíná na nějakou nešťastnou událost, nejspíše vraždu. Podrobné zprávy o něm nemáme.

Jesenický viklan vznikl při nerovnovážném zvětrávání žulové skály. Stojí nedaleko od jesenického Velkého rybníka. V šedesátých letech minulého století byl záměrně poškozen a až do roku 2014 se nehýbal.

Tvrz přestavěná na zámek Fürsternberky v druhé polovině 18. století. Poté co jej r. 1929 prodali, sloužil zemědělským účelům. Dnes chátrající a volně přístupná ruina. Zámek je částečně podsklepená obdélná jednopatrová budova s valbovou střechou.

Gotická kamenná šestipodlažní věž vysoká 46 m, součást opevnění Rakovníka z l. 1519–22 od Jana Chochola a parléře Víta. Unikátní je dochované předbraní na vnější straně brány. Dnes je ve věži expozice fotografií místních fotografů.

Zatopený bývalý lom nedaleko Bedlna je pozůstatkem lámání žuly na konci 19. a v první polovině 20. století. Dnes jej využívají obyvatelé nedaleké vesnice ke koupání a filmaři k natáčení.

Dvůr byl založen Kryštofem Jaroslavem z Kolovrat r. 1655, původně zde byl jen ovčín s chalupou ovčáka. R. 1674 jej rozšířil Kryštofův syn Albrecht Jindřich na poplužní dvůr, v 19. století zde byl lihovar a výroba šindelů. V květnu 1945 lihovar zničen sovětskými vojáky, později zcela zchátral.

Zřícenina tvrze přestavěné na zámek v počátku 17. století. Založena rodinou Vchynských z Vchynic. Za majitelů Hildprantů zámek opuštěn, od roku 1754 sloužil hospodářským a zemědělským účelům.

Údajně založen v 15. století, poprvé doložen v 17. století. Obsahuje kolem 300 náhrobků pocházejících od 18. století do roku 1930. Do jižní zdi vsazena brána, která je současně průjezdnou márnicí a zřejmě i vozovnou.

Hřbitov založený pravděpodobně před rokem 1700, rozšířen v letech 1783 a 1821. Nejstarší náhrobek pochází z roku u 1717, poslední pohřeb se konal před II. světovou válkou roku 1936.