Turistické cíle v okolí obce Klečetné

Přírodní památka U Báby, vyhlášená r. 1933 chrání společně se sousední památkou U Lomu obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.

Tvrz Dub byla součástí zaniklého komplexu spolu s vesnicí a rybníkem. Písemně je zmíněna poprvé roku 1393 a také snad roku 1411. Pravděpodobně zanikla roku 1421 během husitských válek. Do současnosti se zachoval mohutný val chránící fortifikaci ze severovýchodu a příkopy.

Barokní stavba z r. 1781, vystavěna cisterciáky z kláštera Plasech. Po zrušení kláštera továrna, hostinec, tiskárna, pošta a obydlí pro chudinu. Od r. 1936 muzeum. Dnes jsou zde historické a přírodovědné expozice muzea T.G.M.

Barokní dvůr dal postavit v l. 1730–1734 cisterciácký klášter v Plasích dle arch. návrhu J. B. Santiniho. V l. 1927 a 1932 poškozen požárem, poté opraven. Po r. 1945 v majetku státu chátral. Po r. 1989 byla započata rekonstrukce, ale byla přerušena. Nový majitel v opravě nepokračuje a objekt chátrá.

Hrad vznikl v 1. polovině 13. století. Dvě praskliny ve vnitřní ploše vedly k jeho opuštění. V 19. až 20. století hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky.

Francouzský kříž byl postaven manželi Ratzkovými roku 1843. Lidová tradice jej takto pojmenovala, protože zde prý byli zabiti francouzští vojáci ze sboru generála Vandamma, poraženého roku 1813 u Chlumce.

Kovový kříž, zvaný Hasen-Marterl, je sakrální památkou postavenou snad v 19. století panem Haasem ze Sosně. V minulosti se u něj shromažďovali lovci před započetím honu. Opraven byl roku 2008.

Pozůstatky hradu přechodného typu na pomezí hradiště a hradu. Typické je valové opevnění pouze z náspu a čelní kamenné zdi. Založen poč. 13. stol., byl centrem přemyslovského loveckého hvozdu. Zanikl po požáru po pol. 13. stol.

Zaniklá tvrz u Hlubokého je lokalita v bývalém okrese Rakovník, jižně od obce Lhota, nedaleko Žďáru. Zbytky zemních konstrukcí lze poměrně snadno nalézt nedaleko rybníka.

Skromné pozůstatky objektu na vrchu Hradišti, o níž historické prameny mlčí, ale archeologický průzkum v letech 1831–1833 potvrdil, že na této již v pravěku osídlené lokalitě stávala středověká stavba, nejspíš vypálená za husitských nepokojů.

Prvně zmiň. v pramenech r. 1542 jako tvrz. Od Týřovských z Ensidle ji r. 1619 koupila Markéta Hrobčická z Roupova. R. 1781 ji František Antonín Nostic nechal přestavět na zámek. Od r. 1880 v držení Fürstenberků. Zámek později využíván JZD (zhoršení stavu). V současnosti v soukromém vlastnictví.

Hůrky jsou starou hornickou osadou, kde byly od středověku až do první poloviny 18. století těženy drahé kovy. Za třicetileté války byla ves vypálena švédskými vojáky generála Königsmarka. Zemní zbytky po těžebních jamách jsou v lese severně od vsi.