tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Středočeský kraj
Dobře zachované, leč nepřístupné tvrziště na ostrůvku u dvora. Ves patřila vladykům ze Pšovlk, kteří si zde ve druhé polovině 14.století postavili tvrz. Počátkem 17.století přešla tvrz do držení Libštejnských z Kolovrat a tvrz ztratila význam.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Pnětluky
Hradiště na plochém 500 m vysokém kopci bylo osídleno od pozdní doby halštatské do časné doby laténské, tj. cca 500 let před Kristem. Možná souvisí se sousedními Kounovskými řadami. Dochovány pozůstatky dvou příčných valů s příkopy v čele a dalšího valu na opyši ohrazující obdélný areál hradiště.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Dolánky
Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v r. 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.
Kamenný kříž s ne zcela čitelným nápisem připomíná místo náhlého úmrtí Johanna Schanigera dne 9. července 1849. Stojí u polní cesty, jižně od obce Podbořánky na okraji golfového hřiště.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Kryry
Rozhledna postavená v letech 1905–06 podle projektu Aloise Kaisera na kopci, kde kdysi stával místní hrad. Věž má výšku 27 m, je postavena v obtížně definovatelném slohu na pomezí novogotiky a secese. V posledních letech opravena.
ostatní - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Petrohrad
Petrohradský dub má obvod kmene 900 cm, výšku 28 m a je starý pravděpodobně 900 let. Zřejmě je pozůstatkem původního lesa, nyní je součástí zámeckého parku.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Senomaty
Hradiště zmiňuje Josef Ladislav Píč r. 1909 bez udání konkrétní polohy. J. Bubeník jej ztotožnil s lokalitou Hradisko nad soutokem Hostokryjského a Rakovnického potoka. Bez výzkumu nelze existenci hradiště potvrdit, nálezy keramiky (dnes nezvěstné) halštatské, laténské a raně středověké.
Nejstarší panské sídlo asi z konce 14.st. zaniklo. Až koncem 19. st. obytná budova v poplužním dvoře přestavěna na zámek - prostou obdélnou patrovou budovu s mansardovou střechou. Po r. 1948 zámek zabaven státem, později sloužil státnímu statku a zcela zdevastován. Po r. 1989 vrácen v restitucích
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj
První zmínky o panském sídle jsou z 1. poloviny 16. stol. K přestavbě na zámek přibližně dnešního vzhledu došlo na přelomu 17. a 18. stol. V polovině 19. stol. byl zámek upraven do empírové podoby. Při zámku park s barokní oranžerií.
ostatní - smírčí kámen, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Senomaty
Smírčí kříž je téměř jeden metr vysoký a vytesaný z jednoho kusu pískovce. Pochází snad ze 16. století a dnes málo zřetelný motiv meče, zdobící čelní stranu, napovídá, že byl zhotoven na paměť nějakého zločinu.
Kříž v Bílově tvoří velký kulatý kámen o průměru asi 80 a tloušťce 19 cm, na čelní straně ozdoben vytesaným berličkovým křížem. Stojí před chalupou při výjezdu ze vsi směrem na Potvorov.
Pšovlky
