Turistické cíle v okolí obce Mutějovice

Původně gotický svatostánek byl roku 1716 přestavěn barokně. Po polovině 18. století postavena hranolová věž. Jednolodní kostel s pětiboce zakončeným závěrem má na severu mělkou boční loď s emporou, na jihu čtvercovou sakristii, mariánskou a hrobní kapli. Stojí na návsi a je využíván k bohoslužbám.

Počátky domoušického kostela jsou nejasné, existoval nejpozději ve 14. století. Současná stavba vznikla (snad s užitím starších konstrukcí) roku 1754 ve formách rustikalizovaného baroka. Z II. poloviny 18. století pochází i vnitřní zařízení. Hlavní objekt kostelního areálu (dále hřbitov a zvonice).

Kostel sv. Martina v Olešné doložen jako farní v polovině 14. stol., barokně přestavěn v 18. stol. V ohradní zdi zrušeného hřbitova za presbytářem hranolová patrová zvonice s bránou. Vybavení kostela převážně z 19. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Rakovník.

Barokní kostelík z roku 1765 funkčně nahradil staršího předchůdce, doloženého roku 1363. Bezvěžová jednolodní stavba s dominantním průčelím, jejíž fasády využívají kontrastu mezi omítanými články a režným zdivem, je obklopena dosud funkčním hřbitovem.

Barokní kostel sv. Mikuláše ve Třtici byl postaven ve 2. čtvrtině 18. století podle plánů Fr. I. Prée na místě gotické stavby zničené za husitských válek. Současná podoba pochází z r. 1840. Vnitřní zařízení novogotické z 19. stol., jediný dochovaný zvon z r. 1607. Od r. 1999 kostel nevyužíván.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1706-1708 nahradil gotickou stavbu zničenou požárem r. 1610. Z barokního vybavení vyniká oltář s obrazem Černé madony, kopií obrazu Madonny della Lettera v sicilské Messině, tabulový oltář sv. Jana Nepomuckého a kazatelna. Kostel není v současnosti využíván.

Obec založena Janem Lucemburským r. 1325, kostel je prvně připomínán k r. 1352. Původně gotická stavba byla později barokně přestavěna, přesto si zachovala gotický vzhled. Orientovaný jednolodní kostel s mírně odsazeným obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a mohutnou věží v západním průčelí.

Kostel u křižovatky cest na severozápadním okraji vsi, byl postaven v r. 1740 až 1744. Jeho vzhled změnila pseudorománská úprava v 19. století. Kostel je postižen statickými poruchami a je zatím jen provizorně zajištěn před dalším chátráním.

Hřbitovní kostel byl postaven krátce před rokem 1562, r. 1620 vypálen, v roce 1636 byl prakticky nově postaven Českými bratry. Zchátralý kostel opraven v l. 1740–1747, znovu opraven r. 1884, kdy byl nalezen mramorový náhrobník Anny Hochhauserové z Krásného Dvora († 1617), vezděn do podloubí kostela.

Jednolodní, pozdně barokní kostel s vysokou průčelní věží v okrajové části vsi u příjezdové silnice, postavený v l. 1783–1787. Vnitřní, převážně barokní vybavení pochází zčásti (včetně hlavního oltáře) z kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě.

Raně barokní stavba na místě staršího předchůdce, zničeného za třicetileté války, je prakticky jediným pozůstatkem předměstí Bačina západně od ostrožny s hrazeným městem. Přežila josefínské reformy i náhradu historické zástavby panelovým sídlištěm.

Barokní kostel z r. 1707 v místě gotického předchůdce. Upravován v l. 1708, 1766, po požáru v r. 1806, r. 1841 a 1894. Jednolodní neorientovaný kostel má čtyřhranný presbytář, osově umístěnou čtvercovou sakristii a hranolovou věž v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, okna obdélná.