Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Dolní Počernice

Značně zchátralý barokní zámeček vznikl na místě bývalé tvrze zničené za husitských válek. Majetkové poměry nelze vypátrat. Jde o jednopatrovou budovu s členitým zahradním průčelím, která byla v srpnu 2022 zničena požárem.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Architektonicky čistá pozdně klasicistní stavba byla postavena snad v polovině 19. století. Postavit ji nechal Josef Červenka, stavitel a starosta Strašnic, na památku své ženy Antonie, která zemřela v důsledku nákazy při ošetřování raněných za povstání 1848. Od roku 2012 je kulturní památkou.

Nemocniční komplex šesti pavilonů v novorenesančním stylu byl postaven podle plánů Karla Starka v l. 1898-1902. Zasloužil se o to Spolek pro zřízení a vydržování české dětské nemocnice a chorobince v Praze, vedený Bohdanem Neureutterem. Zbořen v souvislosti s výstavbou Nuselského mostu r. 1971.

Zámek zbudovaný po r. 1676 za správy benediktinů z kruhové vodní tvrze z konce 13. stol. Dnešní klasicistní vzhled z poč. 19. stol. Správa státního statku vedla k devastaci, napravené v letech 1988-1994 důkladnou rekonstrukcí.

Na zámek byla po r. 1652 jezuity přestavěna starší zpustlá tvrz. Od r. 1955 budovu užíval státní statek, zámek nebyl udržován a chátral. V r. 1992 se začalo s jeho záchranou, která byla dokončena a zámek zpřístupněn veřejnosti 1. 5. 2008.

Empírová Cihelná brána stojí přibližně v místech, kde bývala jedna ze dvou středověkých bran Vyšehradu. Autorem projektu brány z roku 1835 byl inženýr Johann Weiss, slavnostně otevřena byla v listopadu 1841. Dnes zde sídlí informační centrum a vychází odtud prohlídka kasemat a sálu Gorlice.

Stavební historie tvrze v Čimicích na místě románského dvora je kladena do 13. a 14. století, přímá zmínka o ní však pochází až z r. 1524. Tvrziště bylo archeologicky prozkoumáno v letech 1978-1984, poté zasypáno a prostor parkově upraven. Od r. 1985 archeologická památka.

Palác stojí na místě románského dvorce, přebudovaného ve 14. stol. v palác. Ten byl r. 1713 přestavěn J. V. Gallasem v reprezentativní sídlo Gallasů. Architektem byl J. B. Fischer. R. 1945 byl palác zkonfiskován a od té doby zde je Archiv hl. m. Prahy. V l. 1978 a 1994 byla provedena rekonstrukce.

Vrcholně barokní palác na místě románského, gotického a renesančního domu, např. ve vlastnictví Jáchyma O. Šlika. Barokní přestavbu na poč. 18. stol. započal hrabě Breda podle projektu G. B. Alliprandiho a dokončil hrabě Mansfeld podle projektu F. I. Préea. V r. 1848 neorokokově upraveny fasády.

Barokní zámek vznikl přestavbou pův. gotické tvrze z 2. pol. 14. stol. Kolem r. 1550 tvrz přestavěl na renesanční zámek Mikuláš Hrzán z Harasova. Zámek několikrát vystřídal majitele a za Windischgrätzů byl v 18. stol. barokně stavebně upraven. Na poč. 19. stol. v majetku podnikatele A. Schöllera.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.