Turistické cíle v okolí obce Dobrohošť

Zámek byl vybudován na místě staršího panského dvora, někdy před rokem 1543. Vystřídalo se zde mnoho majitelů, ale žádný z nich zámek nijak významně neupravoval. Za války byl zámek opuštěn. Nyní j v majetku rodiny Sklenářových.

Nevelké, ale výrazné tvrziště středověké tvrze, pravděpodobně ze 13. stol. Bylo vybudováno na místě eneolitického výšinného sídliště chamské kultury s prvky kultury řivnáčské a kulovitých amfor, jde o nejvýchodnější lokalitou chamské kultury u nás.

Pozůstatky opevnění neznámého stáří na vrcholu kopce Pačíska ve výšce 504 m. Lokalita nebyla dosud zkoumána, bývá kladena do halštatsko-laténského období, nebo do raného či vrcholného středověku, nejspíš se jedná o rozestavenou tvrz či malý hrad.

Telekomunikační věž a rozhledna v jednom, 504 m n. m., vysoká 48 m. Stojí na kopci Drahoušek. Postavena r. 2003, otevřena r. 2004. Zajímavost: stejný typ věže stojí na Sokolím vrchu u Dobrné.

Barokní dvůr je poprvé uváděn r. 1559 jako poplužní dvůr hradu Borotín. R. 1620 byl spolu s hradem vypálen. Do r. 1829 v majetku Lobkowiczů, následně prodán baronům Nádherným. Od r. 1923 časté střídání majitelů. Chráněnou památkou od 2003. R. 2009 v havarijním stavu, postupně probíhá rekonstrukce.

Výrazný terénní pozůstatek neznámého opevnění, považovaného za středověký hrádek či tvrz, někdy též za malé hradiště. Dobře dochovaný kruhový příkop a vnější val chránily plochu o průměru cca 45m. Stopy zástavby jsou nezřetelné.

Po bezejmenném opevnění zbyl příkop a val, náznak dvou menších budov. Jádro mělo přibližně tvar písmene L. Kruhový pahorek skrývá snad zbytky centrální stavby. Hrad zřejmě plnil funkci vojenského či strážního bodu.

Rozsáhlé hradiště osídlené v eneolitu, době bronzové, pozdním halštatu. Největší rozmach po 2.stol př.n.l. - velké keltské hradiště (až 39ha). V severní části oppida na vrcholu Červenka pozůstatky obranné středověké stavby.

Největší viklan v Česku tvořící součást devítihektarové přírodní památky vyhlášené r 1977.

Malá, či letní residence, kterou si vybudovali jesuité, když na konci 17. století přesídlili z nedalekých Krašovic do Pertovic. Nápadná jednopatrová budova residence s vysokou věží stojí na náměstí nedaleko kostela.

Tvrz z 1.pol. 15. stol. byla v 17. stol. přestavěna na barokní zámek. V letech 1857-1859 ji dal Jan Nepomuk Kaňka novogoticky přestavět, vybudovat anglický park, knihovnu a obrazárnu. Od r. 1948 je zde domov mládeže.

Raně barokní zámeckou kapli, nechal postavit kolem r. 1680 tehdejší majitel zámku Radíč Karel Leopold Henneg. Přibližně r. 1727 byla pův. loretánská kaple (napod. Svatou chýši v Loretu) stavebně upravována. Před kaplí stojí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Víta od Ferdinanda Brokoffa z roku 1713.