Turistické cíle v okolí obce Petrovice

Zřícenina hradu postaveného kolem roku 1240 za Václava I. Dokončen byl za Přemysla Otakara II. Už za Václava II. začal význam upadat a r. 1569 uváděn jako pustý. Zachovány nádvorní zdi a části příček paláců a brány jádra, zbytky brány předhradí, okružní val a příkopy.

Dřevěná zastřešená vyhlídka na betonových patkách s výhledem na Kamýk nad Vltavou a na přehradu. K místu vede žlutá vyhlídková cesta z Kamýku. Postaveno za přispění EU fondu pro regionální rozvoj.

Dřevěná vyhlídková věž Vrškamýk je součástí odpočinkového areálu u zříceniny hradu téhož jména. Areál byl zřízen r. 2010 a je celoročně přístupný, vyhlídková věž však jen v letní sezóně. Výhled je omezen blízkým lesem, polohou věže a vzrůstajícími náletovými dřevinami.

Raně gotický hrad z r. 1382 postavil oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic. Od r. 1474 je v držení Lobkoviců. Při úpravách hradu byl povolán stavitel Jiří Aichbauer. Malířská výzdoba interiérů pochází až ze 2. pol. 18. stol. Hrad je zachovaný.

Zámek nechal postavit v druhé polovině 18. století Jan Erazim Cukr z Tamfeldu. Místo bylo také nazýváno Zahrádka Mladotova podle majitele po roce 1841. Zámek často střídal majitele, po dlouhém zanedbání byla budova v havarijním stavu a v květnu 2007 byla zbořena.

Ocelový obloukový most nad zdrží Orlické přehrady postavený v letech 1957–67. Rozpětím oblouku téměř 380 m byl ve své době největším svého druhu na světě.

Na zámek přestavěná tvrz, postavená zřejmě až v 17. st. pány z Mitrovic, od r. 1686 majetkem strahovského premonstrátského kláštera. V 18. st. přestavěna a rozšířena o kapli sv. Norberta. Dochována patrová budova se zvonicí v areálu dvora.

Dnes je z tvrze nenápadná vilka, dříve zde stála tvrz obestavěna hospodářskými budovami. Později byla tvrz přestavěna na zámeček. Ten se r. 1918 přeměnil v dnešní vilku. Zachovala se hospodářská stavení, na S straně obvodové zdivo, sklepní prostory.

Židovský hřbitov s náhrobky z 16.-20. století ohrazený zdí se vstupní bránou.

Hřbitov založen před r. 1714. Zachováno 200 barokních a klasicistních stél (některé se zajímavým dekorem) od doby založení hřbitova do roku 1938. Márnice v eklektickém stylu s náznaky prvků kubismu z r. 1928.

Židovský hřbitov o rozloze 1575 m2 vznikl v l. 1865–67. První pohřeb zde proběhl v srpnu 1867, poslední v říjnu 1942. Z původních cca 170 náhrobků se dochovalo 50, z různých období. Vedle brány je klasicistní márnice. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov v Květuši je z 18. století, dle nejstaršího dochovaného náhrobku z doby před rokem 1782. Poslední pohřeb na něm proběhl v roce 1929, jednalo se však o občana z Nadějkova, nikoliv z Květuše. Od války byl hřbitov devastován a pustl. Základní péče se dočkal až na konci 20. století.