Turistické cíle v okolí obce Dublovice

Barokní zámek postavený na místě tvrze v roce 1762 Norbertem Kfelířem ze Zakšova. Od roku 1843 se stal zámek občasným sídlem Lobkoviců, byly zde zařízeny interiéry a u zámku byla založena zahrada. Dnes majetek herce Karla Rodena.

Dobříšská socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1734. Stála původně u hradu Vargače a roku 1856 byla přenesena do parčíku před kostelem Nejsvětější Trojice a naproti vchodu do zámku. Od 3.5.1958 je zapsána do státního seznamu kulturních památek.

Renesanční sýpka je posledním pozůstatkem tvrze, která zde stávala. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, není tedy jasné, kým a kdy přesně byla postavena. Sýpka bývala součástí hospodářského zázemí tvrze a byla postavena v 2. pol. 16. stol.

Zaniklý hrad. Zmiň. r. 1348 v pred. Jindřicha ze Stajic. Před r. 1399 sídlo loupežníků. R. 1406 dobyt Herbartem z Kolovrat a Petříkem, purkr. Lehnickým – škodili odtud Rožmberkům – násl. další dobytí hradu. Opuštěn tehdy či brzy poté. R. 1531 pustý.

Pozůstatek technické památky – barokní koželužny Josefa Nádherného z 2. poloviny 18. století, zakomponovaný do novostavby průmyslového areálu. Z původní barokní stavby se zachovalo průčelí s vysokým zvlněným štítem.

Původně renesanční budova staré radnice vybudována v 16. století. Radnice několikrát vyhořela a její vzhled se v důsledku pozdějších oprav a přestaveb zásadně změnil. Nyní zde sídlí Městské muzeum Sedlčany.

Tvrz ze 14. st., doložena r. 1510 za Dobešů z Vesec. Po nich Knín drželi Myslíkové z Hyršova, Ježovští z Lub, Vratislavové z Mitrovic a od r. 1669 křížovníci. S tvrzí bývá ztotožňována sýpka/sladovna, podle posledních výzkumů je však až raně barokní a tvrz lze snad hledat v budově dnešní fary.

Zámek byl postaven nebo vznikl přestavbou starší tvrze v 18. stol. Roku 1945 byl zámek znárodněn a byl dán k užívání státnímu statku. Dnes slouží zámecká budova k obytným účelům.

Patrový barokní zámek s obdélným půdorysem přestavěný zřejmě z původní tvrze, ze 17. stol. v hospodářském dvoře. Stavebník neznámý. Prvními majiteli byli Břekovci z Ostroměře. Od roku 1853 byl majitelem Suchdola dr. František Ladislav Rieger

Barokní zámek ze 17. století. Budova byla původně dvojkřídlá, ve tvaru písmene L. V roce 1956 vyhořelo západní křídlo s kaplí a už nebylo obnoveno. Vlastní jej rodina spisovatelky Fan Vavřincové.

Bývalá synagoga (čp. 131), vystavěná po r. 1740 v barokním slohu jako náhrada za vyhořelou synagogu ze 17. století. Bohoslužby se zde konaly do 20. let 20. století. V interiéru se zachoval fragment klasicistního svatostánku.

Nová synagoga, postavená v novorománském slohu podle plánů architekta Aloise Richtera v letech 1903–4. Během 2. sv. války sklad obilí. Od r. 1955 až dodnes zde sídlí kulturní dům.