Turistické cíle v okolí obce Věšín

Litinový kříž napodobuje dřevěný kříž z bukových klád svázaných provazem. R. 1870 jej dal vztyčit arcibiskupský lesmistr a vynálezce K. D. Gangloff na svém oblíbeném místě v lese. Kříž je zasazen v žulovém kvádru, který spočívá na nízké kamenné mohyle.

Dnes jsou viditelné pouze terénní náznaky po zaniklém hrádku, především oválný hluboký příkop s následným valem. Historie hradu není známá. Plnil zřejmě funkci strážního či opěrného opevněného bodu v blízkosti hradu Třemšín.

Zámek byl přestavěn z tvrze r. 1546 v barokním stylu. Kolem r. 1872 rozšířen a pseudorenesančně upraven. V letech 1920-1921 zámek několikrát navštívil prezident T. G. Masaryk. Po r. 1990 byl zámek vrácen původním majitelům. Nepřístupný.

Hrad založil pravděpodobně Heřman z Homberka z rozrodu Buziců, připomínaný v r. 1284. V zimě 1406/07 byl hrad dobyt královským vojskem jako potrestání za loupeže. V 70. letech 15. stol. je hrad popisován již jako pustý.

Skanzen Březové Hory je částí Hornického muzea Příbram, založeného r. 1886. V současnosti nabízí 60 stálých expozic. Skanzen je v památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornické chalupě.

Dvoupatrová renesanční tvrz s mansardovou střechou, připomínaná r. 1524 za Hostišovských z Jelenova; po r. 1646 i se vsí součástí drahenického panství. R. 1771 získala po přestavbě na sýpku současnou podobu. Místy patrná psaníčková sgrafita.

Valy a příkop po tvrzi či hrádku, archeologicky datovaném do 13. a 14. st. Zanikl zřejmě za Běšínů po r. 1494, kdy jej nahradila nová tvrz přímo v městečku. Ještě v 19. století jsou uváděny velké části zdiva, byly však rozebrány na stavební materiál.

Zbytky tvrze pojmenované po údajném vladykovi Hrochovi, který zde snad mohl sídlit ve 13. st. První jistá písemná zmínka až z r. 1543, kdy již byla tvrz pustá. Dochovaly se pouze zbytky obvodového zdiva paláce do výše prvního až druhého patra.

Zaniklá tvrz Vranovských z Valdeka, zchudlé větve významného rodu Buziců, ze 14. stol.. V 15 stol. připojena k Rožmitálu, zanikla zřejmě požárem během 16. století. Doposud jsou dobře patrné její terénní pozůstatky obdélného tvaru chráněné příkopem.

Na byty přestavěná budova sídla, které v 1. pol. 16. st. (první zmínka z r. 1542 za Koupských z Břízy) nahradilo původní blíže neznámou gotickou tvrz. Od r. 1666 ves připojena pány z Mitrovic ke lnářskému panství. Dochována kamenná erbovní deska.

Jesuité budovali své sídlo v Březnici s podporou pobělohorského majitele panství Přibíka Jeníška z Újezda v letech 1638–51 nejprve jako residenci, od roku 1651 jako kolej. Po zrušení řádu 1773 sem přenesena fara z Bubovic, kam město předtím spadalo.

Kaple u jižního okraje valového opevnění prehistorického hradiště na vrcholu Třemšína. R. 1771 ji nechal postavit lesmistr J. E. Kračmer. Naposledy opravena r. 2008. Obdélná stavba s nízkým střešním štítem a půlkruhovým výklenkem vstupu.