Turistické cíle v okolí obce Hřiměždice

Pozdně románský kostel, snad z doby okolo roku 1240, připomínán r. 1350. Zachoval se románská portál a věž se sdruženými okny, barokně nastavěná. V interiéru pseudogotický oltář s obrazy sv. Mikuláše, sv. Ludmily a sv. Václava od J. Scheiwla.

Barokní stavba netradičního osmibokého půdorysu zakončená kupolí ze 17. stol. Autorem je patrně sám J. B. Santini. Za pozornost stojí i barokní interiér.

Gotický farní kostel poprvé připomínán roku 1350, barokně přestavěn v roce 1721. Věž přistavěna v roce 1778. Zařízení je převážně barokní a rokokové, jeho součástí je i obraz Legenda sv. Anežky z 18. století, dar Emy Destinové.

Původně gotický chrám, připomínaný ve 14. století (zdivo presbytáře a triumfální oblouk). Barokně přestavěn v roce 1707, dále upraven v roce 1790. Zajímavá cínová křtitelnice z roku 1562.

Kostel ve středu návsi na mírně vyvýšeném terénu, jeden z nejstarších na Příbramsku. Jednolodní, obdélného půdorysu s hranolovou věží, zakončený pětibokým presbytářem s opěráky a k němu přilehlou sakristií. Jádro kolem pol. 13. století, presbytář z 2. pol. 14. století. Památkově chráněný.

Kostel sv. Zikmunda byl v gotické podobě postaven r. 1360, do r. 1639 byl farním. Současná podoba pochází patrně z 1. poloviny 19. stol., kdy byla pořízena také většina vybavení. Nyní filiální ve farnosti Starý Knín. Kolem kostela udržován malý hřbitov.

Zříceniny hradu. Poprvé se připomíná k r. 1369. Nalezená keramika však dokládá jeho existenci již ve 13. stol. R. 1441 dobýván Tábority. Zanikl na přelomu 15. a 16. stol., r. 1541 se uvádí poprvé jako "zámek pustý".

Altán ve středu šesti průseků bývalé obory založené kolem roku 1750 táhnoucí se od vrchu Aglaia až k Mokrovratům. Místo bylo využíváno panovníky, kteří zde měli neprodejné právo k lovu.

Mohutná budova bývalé tvrze, postavené pravděpodobně Janem Vorlem z Plavče po roce 1556. Po roce 1576, kdy ji získali Lobkowiczové, tvrz ztratila funkci panského sídla a byla přestavěna na hospodářský objekt.

Barokní mlýn Krcáb (původně Masnerův mlýn nebo také Krcál) stojící na Voznickém potoce je z roku 1706. Jedná se o obdélnou patrovou budovu částečně s dřevěnými stropy.

Původní tvrz ze 13 století kde pobýval Jakub Krčín z Jelčan, který ji zakoupil v roce 1580 a po renezanční přestavbě r. 1584 ji přejmenoval na Nový hrádek Krčínov na Křepenicích. Ves Křepenice se připomíná poprvé již r. 1045.

Žulový kříž na místě, které podle pověsti navštěvoval poustevník sv. Ivan. Datován 1829, což je pravděpodobně datum opravy staršího kříže. Prohlubeň v žulovém balvanu je považována za "lenošku", na které světec odpočíval.