Turistické cíle v okolí obce Rosovice

Novorenesanční zámek postavený hrabětem V. Kounicem v roce 1878 podle návrhu architekta Čeňka Gregora. Zámek obklopuje 8 ha park, který byl se svým romatickým okolím inspirací. A. Dvořáka při jeho pobytu. Dnes zde má své muzeum.

Dnešní valy mohou být pozůstatkem strážního hrádku (střežícího norimberskou obchodní stezku a přístupovou cestu na hrad Točník), nebo se také vykládají jako pozůstatky dolování železných rud v období středověku. Jistou odpověď na tuto otázku může dát pouze archeologický průzkum lokality.

Zámek stojí na místě původní dřevěné tvrze (13. stol.). Ve 14. stol. za arcibiskupa Arnošta z Pardubic postaven kamenný hrádek. Po r. 1670 za arcibiskupa M. F. Sobka z Bílenberka opraven a barokně rozšířen. Po r. 1849 sídlem báňské školy. Opraven v 70. - 80. l. 20. stol. Dnes galerie a TIC.

Francouzská zahrada vybudována v letech 1760-69. Dále k jihu pak navazuje anglický park. V zahradě bohatá sochařská výzdoba. Střed zahrady tvoří fontána s mohutným sousoším Napájení Héliových koní. Na jižní straně rokoková oranžérie. Areál zahrad a parků má 65 ha.

První zmínka o pivovaru je z r. 1550. Za třicetileté války byl vypálen Švédy, obnoven v barokním slohu v r. 1653. Výroba ukončena r. 1932. V 60.–90. l. 20. stol. využit na sklady a ubytování. Pivovarské sklepy jsou vytesány ve skále pod hradištěm.

Na zámek přestavěná tvrz, postavená zřejmě až v 17. st. pány z Mitrovic, od r. 1686 majetkem strahovského premonstrátského kláštera. V 18. st. přestavěna a rozšířena o kapli sv. Norberta. Dochována patrová budova se zvonicí v areálu dvora.

Dnes je z tvrze nenápadná vilka, dříve zde stála tvrz obestavěna hospodářskými budovami. Později byla tvrz přestavěna na zámeček. Ten se r. 1918 přeměnil v dnešní vilku. Zachovala se hospodářská stavení, na S straně obvodové zdivo, sklepní prostory.

Značně chátrající židovská památka s nejstarším náhrobkem z roku 1650, několikrát upravován, v poslední době hlavně zmenšován.

Cenný hřbitov ze 17. století, snad z r. 1680. Dochováno cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší z roku 1681. Pohřbívalo se zde do poloviny 30. let 20. století. V márnici se zachoval kamenný stůl k rituálnímu omývání zemřelých.

Hřbitov byl založen krátce po návratu Židů do Příbrami, v roce 1879. Má rozlohu 3283 m2 a dochovalo se na něm asi 150 náhrobků moderního typu. V horní části hřbitova je zrekonstruovaná obřadní síň. Hřbitov je nepřístupný.

Hřbitov založen ve druhé pol. 19. stol. pro židovské náboženské obce v Praskolesích a Hořovicích. Používán do druhé světové války. Dochovalo se zde 94 náhrobků klasicistního a moderního typu, nejstarší z doby založení hřbitova, nejmladší z r. 1950.

Hřbitov na úpatí vrchu Chlumek byl založen kolem roku 1835. Nejprve sloužil převážně židovské obci v Běštíně, po jejím zániku po pogromu roku 1866 pak hostomické židovské obci. Využíván do druhé světové války. Na ploše hřbitova se dochovalo cca 160 náhrobků, márnice a hřbitovní zeď jsou v ruinách.