Jedinou dominantou obce Bělice je kostel zasvěcený Marii Magdaleně, postavený v gotickém stylu v roce 1355. Později byl v 18.st. barokně upraven. Dnes působí spíše neudržovaně, konají se v něm příležitostné koncerty. U kostela se nachází menší hřbitov, volně přístupný. Kostelní vež zdobena hodinami.
Raně gotický farní kostel z třetí čtvrt. 13. stol., postaven hutí kláštera v Milevsku. Přestavěn Rožmberky po r. 1374. V renesanci přistavena zvonice a v l.1862–64 přístavek lodi. Zařízení barokní, oltář z r. 1704 s mladším obrazem J. Umlaufa.
Původně románský kostel z poslední čtvrtiny 12. století. Kněžiště bylo po roce 1652 nahrazeno trojbokým presbytářem. V letech 1773–74 byl kostel barokně přestavěn a byla přistavěna věž. Zařízení převážně z poslední třetiny 18. století.
Kostel zasvěcený sv. Mauritiu (neboli Mořici) stál v Řevnicích již v polovině 13. století. V roce 1749 byl zbořen. Roku 1752 byl dokončen kostel nový, stejného zasvěcení. Patronem kostela je řád křížovníků s červenou hvězdou.
Barokní stavba netradičního osmibokého půdorysu zakončená kupolí ze 17. stol. Autorem je patrně sám J. B. Santini. Za pozornost stojí i barokní interiér.
Původně gotický chrám, připomínaný ve 14. století (zdivo presbytáře a triumfální oblouk). Barokně přestavěn v roce 1707, dále upraven v roce 1790. Zajímavá cínová křtitelnice z roku 1562.
Barokní kostel vybudovaný v l. 1743–1756, snad architektem z okruhu K. Dientzenhofera. Pseudorománská věž, vysoká 50 metrů, přistavěna roku 1868. V letech 1996–2000 opraven.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Jílové u Prahy
Původně raně gotický kostel byl po polovině 14. století doplněn o výrazné vrcholně gotické presbyterium s "obranným" patrem. Stavba byla částečně upravena barokně.
Kostel sv. Zikmunda byl v gotické podobě postaven r. 1360, do r. 1639 byl farním. Současná podoba pochází patrně z 1. poloviny 19. stol., kdy byla pořízena také většina vybavení. Nyní filiální ve farnosti Starý Knín. Kolem kostela udržován malý hřbitov.
Původně gotický dřevěný farní kostel, zmiňován r. 1369. Za opata Tomáše Budecia nahrazen kamenným barokním kostelem, pravděpodobně dílem Františka Maxmiliána Kaňky. Věž upravena po požáru v r. 1883.
