Turistické cíle v okolí obce Velké Přílepy

Areál úpravny vody a čerpací stanice Vršovické vodárny byl součástí vodárenské sítě, vybudované v letech 1906–1907. Autorem technického řešení celé soustavy byl J. V. Hráský, autorem architektonické podoby Jan Kotěra. Od 70. let areál využíván pro sportovní zařízení. Památkově chráněn od r. 2002.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Architektonicky čistá pozdně klasicistní stavba byla postavena snad v polovině 19. století. Postavit ji nechal Josef Červenka, stavitel a starosta Strašnic, na památku své ženy Antonie, která zemřela v důsledku nákazy při ošetřování raněných za povstání 1848. Od roku 2012 je kulturní památkou.

Romantická představa hradu z počátku 21. století. Expozice obsahují vybavení regionálních interiérů 18. a 19. stol., historické dílny, gotickou knihovnu, rytířský sál, zbrojnici, pokoje v gotickém, barokním nebo klasicistním stylu.

Nemocniční komplex šesti pavilonů v novorenesančním stylu byl postaven podle plánů Karla Starka v l. 1898-1902. Zasloužil se o to Spolek pro zřízení a vydržování české dětské nemocnice a chorobince v Praze, vedený Bohdanem Neureutterem. Zbořen v souvislosti s výstavbou Nuselského mostu r. 1971.

Neorenesanční budova z let 1871 - 1875 postavena pro Českou polytechniku dle návrhu významného architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Fasádu zdobí plastiky Geniů od J. V. Myslbeka a sochy Alegorie vědy a práce od Antonína Poppa. Budovu užívá ČVUT, fakulta strojní. Památkově chráněna od r. 1958.

Stávající zámek vystavěli r.1559 Kyšperští z Vřesovic přestavbou původní gotické tvrze. Na přelomu 17. a 18. století zámek barokně přestavěli Údrčští z Údrče. Další úpravy v průběhu 18. století za Anny Marie Toskánské.

Zámek zbudovaný po r. 1676 za správy benediktinů z kruhové vodní tvrze z konce 13. stol. Dnešní klasicistní vzhled z poč. 19. stol. Správa státního statku vedla k devastaci, napravené v letech 1988-1994 důkladnou rekonstrukcí.

Empírový palác vznikl po r. 1804 přestavbou tří barokních domů dle projektu Josefa Zobela, kterou iniciovala Marie Gabriela z Rottenhanu. V pol. 19. stol. přechází do vlastnictví Chotků. Dnes je majitelem Česká obec sokolská, využívá jej Velvyslanectví Finska a Norska nebo Japonské kulturní centrum.

Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.

Značně chátrající hospod. areál známý od 14. stol. Jméno z 15. stol. od rodu Cibulkových z Veleslavína. V 18. stol. se zde skrývali evangelíci. Empírová přestavba z l. 1817-26 pro L. L. Thun-Hohensteina, park s množstvím romantických staveb.

Kamenná rozhledna, 302 m.n.m., vysoká 13 m. Otevřena r. 1820. Je nejstarší v Praze, vystavěna jako součást anglického parku u zámku Cibulka na pokyn hraběte Leopolda Thun-Hohensteina.