Turistické cíle v okolí obce Svrkyně

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Romantická představa hradu z počátku 21. století. Expozice obsahují vybavení regionálních interiérů 18. a 19. stol., historické dílny, gotickou knihovnu, rytířský sál, zbrojnici, pokoje v gotickém, barokním nebo klasicistním stylu.

Nemocniční komplex šesti pavilonů v novorenesančním stylu byl postaven podle plánů Karla Starka v l. 1898-1902. Zasloužil se o to Spolek pro zřízení a vydržování české dětské nemocnice a chorobince v Praze, vedený Bohdanem Neureutterem. Zbořen v souvislosti s výstavbou Nuselského mostu r. 1971.

Stávající zámek vystavěli r.1559 Kyšperští z Vřesovic přestavbou původní gotické tvrze. Na přelomu 17. a 18. století zámek barokně přestavěli Údrčští z Údrče. Další úpravy v průběhu 18. století za Anny Marie Toskánské.

Zámek zbudovaný po r. 1676 za správy benediktinů z kruhové vodní tvrze z konce 13. stol. Dnešní klasicistní vzhled z poč. 19. stol. Správa státního statku vedla k devastaci, napravené v letech 1988-1994 důkladnou rekonstrukcí.

Empírový palác vznikl po r. 1804 přestavbou tří barokních domů dle projektu Josefa Zobela, kterou iniciovala Marie Gabriela z Rottenhanu. V pol. 19. stol. přechází do vlastnictví Chotků. Dnes je majitelem Česká obec sokolská, využívá jej Velvyslanectví Finska a Norska nebo Japonské kulturní centrum.

Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.

Kamenná rozhledna, 302 m.n.m., vysoká 13 m. Otevřena r. 1820. Je nejstarší v Praze, vystavěna jako součást anglického parku u zámku Cibulka na pokyn hraběte Leopolda Thun-Hohensteina.

Značně chátrající hospod. areál známý od 14. stol. Jméno z 15. stol. od rodu Cibulkových z Veleslavína. V 18. stol. se zde skrývali evangelíci. Empírová přestavba z l. 1817-26 pro L. L. Thun-Hohensteina, park s množstvím romantických staveb.

Tzv. Čínský pavilón je miniaturní pagoda osmibokého půdorysu postavena roku 1822. Původně byl vyzdoben sochami - socha číňana s deštníkem, který se ve vetru hýbal jako mlýn. V prvním patře stály další čtyři 1,5m vysoké postavy. Dnes je v havarijním stavu.

Zbytky zdí zvonice na samém vrcholu kopce Číčovický kamýk, který je přírodní památkou a poskytuje útočiště hájovým druhům ptactva, ještěrek a užovek. Kopec je vzácnou paleontologickou lokalitou s buližníkovým podložím.

Cihelka je ocelodřevěná rozhledna o výšce 8 metrů vybudovaná studenty architektury ČVUT podle projektu Kristýny Rejskové nad městem Libčice nad Vltavou. Na vyhlídkový ochoz vede 22 schodů. Stavba je volně přístupná od konce června 2019.