Turistické cíle v okolí obce Vrané nad Vltavou

Hradiště na ostrohu nad Berounkou nedaleko Kazína. Hradiště nebylo doposud bezpečně datováno, archeologické nálezy dokazují přítomnost lidí v neolitu, eneolitu, době bronzové i v raném středověku. Mohutný šíjový val byl považován za mohylu kněžny Kazi.

Konstruktivistický polyfunkční objekt, zahrnující modlitebnu, kolumbarium, farní i komerční místnosti a divadelní sál, byl postaven dle projektu Karla Truksy firmou Václav Nekvasil během stavební sezony 1930 (16. 3. – 21. 12.). Její věž, vrcholící stylizovaným kalichem, je jednou z dominant Vršovic.

Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.

Kopie barokního pomníku sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, původně stával na dnešním Václavském náměstí v Praze. Na Vyšehrad byla socha přenesena proboštem Václavem Štulcem v druhé polovině 19. století. Originál je v lapidáriu Národního muzea.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze zpustošené za třicetileté války P. Michnou z Vacínova. R. 1685 nechal dvorec spolu se zámečkem přestavět J. A. Schwarzenberg. I přes řadu úprav si objekt zachoval charakter velkostatku z konce 17. stol.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Jižní pól leží na hranici pražské Zbraslavi a středočeské Zvole na pravém břehu Vltavy.

Mlýn na Radotínském potoce pravděpodobně středověkého původu, písemně doložen v 16. stol. Od r. 1637 ve vlastnictví Svatovítské kapituly, od r. 1715 dodnes patří mlynářské rodině Kalinů. V provozu do r. 1947.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze někdy po roce 1763, kdy byl v majetku pražských arcibiskupů. Roku 1860 získávají zámek Ringhofferové a v rozmezí let 1875–80 jej přestavují dle stylu „normanské gotiky“.

Patrový dvojdům postaven v l. 1874–1875 dle projektu prof. Františka Niklase ve stylu romantizující novogotiky. Uliční průčelí symetrické, s osmi osami, nad krajními osami na obou stranách zdobné štíty. Je užíván Vyšehradskou kapitulou, veřejnosti nepřístupný. Památkově chráněný od r. 1958.

Novorenesanční činžovní dům ze 70. let 19. století, v jehož jádru se zachovaly fragmenty středověkého mlýna. Doložen r.1310, kdy jej koupila Vyšehradská kapitula. Od r. 1321 je uváděn jako Fabiánovský. Se 3 koly na horní vodu. Renesanční klenby v přízemí a zbytky renes. zdiva ve věžovitém přístavku.

Renesanční budova kapitulního pivovaru z r. 1564, zbořena r. 1904. V jeho sousedství již od pol. 19. století fungoval pivovar nový, zvaný Libušinka. V roce 1899 jej za 140 000 zlatých odkoupilo město a ve stejném roce v něm ukončilo výrobu. Zbořen v letech 1902-1903 při regulaci vltavského nábřeží.

Pozdně klasicistní budovu kanovnické rezidence vystavěl pro Vyšehradskou kapitulu v roce 1875 podle vlastního projektu stavitel František Novák. Budova má gotizující fasádu, v přízemí jsou zrcadlové klenby, patro je plochostropé. Je využívána jako farní úřad. Vstup je přes branku v ulici K rotundě.