Turistické cíle v okolí obce Zvole

Secesní nádražní budova vybudovaná v l.1904–05, snad podle projektu Antonína Balšánka či Jana Vejrycha. Jako železniční stanice byla zrušena 1960, dnes zde funguje výhybna. V roce 2008 byla zbořena hrázděná čekárna. Budova, v roce 2001 vyhlášena jako kulturní památka, je řadu let opuštěná a chátrá.

Patrový venkovský zámeček na obdélném půdorysu s dvojicí mírně vystouplých bočních rizalitů byl vystavěn z původního statku, prvně zmíněného r. 1437. Dřívější barokní podoba ustoupila při klasicistní přestavbě v 19. stol. Součástí areálu je zámecký park.

Patrová novogotická budova vybudována na Vyšehradě v l. 1877–1878 dle návrhu kanovníka a děkana kapituly Františka Kočího. Stavitelem byl František Novák. Centrální schodiště vyzdobeno kopií středového tympanonu z průčelí baziliky a osvětleno prosklenou střechou. Objekt je úředním sídlem kapituly.

Novogotická stavba z let 1872–1874, postavena podle plánů architekta Josefa Františka Niklase.

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.

Nový hřbitov založen v roce 1903 a používán sporadicky do konce 20. století. Dochováno cca 600 novodobých náhrobků. V novobarokní hrobce u východní zdi hřbitova jsou pohřbeni Porgesové z Porthaimu.

Obecní kříž byl vybudován na křižovatce historických cest. Původní dřevěný kříž z roku 1840 nahradil roku 1870 kříž kamenný. Vysoký, štíhlý, pískovcový dřík na stupňovitém soklu je zakončen jehlancovou hlavicí završenou křížkem s litinovou soškou ukřižovaného Ježíše Krista.

Výrazná skupina balvanů požárecké žuly v oblast přírodního parku Hornopožárský les. Jako „obětní kameny“ je poprvé označila v období mezi válkami amatérská archeoložka Olga Barvířová. Největší balvan má na horní ploše prohlubně a misku s odtokovým žlábkem, pravděpodobně výsledek zvětrávání žuly.

Velmi významná technická památka ze 3. čtvrtiny 19. století vystavěná dle patentu prof. Jiřího Pacolda umožňující pálit i netříděný vápenec. Po letech chátrání během 2. poloviny 20. století od r. 2004 probíhá rekonstrukce a počítá se s instalací výstavky.

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.

Barok. zámek po r. 1716 vystavěl František Karel Paceli z Adlersheimu ze starší tvrze z 15. stol. Následují časté změny majitelů (nájemců), v areálu zem. statek. Po r. 1989 s výstavbou přilehlé školy jeho hosp. funkce končí, areál chátrá.