Turistické cíle v okolí obce Lhota

Empírová Cihelná brána stojí přibližně v místech, kde bývala jedna ze dvou středověkých bran Vyšehradu. Autorem projektu brány z roku 1835 byl inženýr Johann Weiss, slavnostně otevřena byla v listopadu 1841. Dnes zde sídlí informační centrum a vychází odtud prohlídka kasemat a sálu Gorlice.

Palác stojí na místě románského dvorce, přebudovaného ve 14. stol. v palác. Ten byl r. 1713 přestavěn J. V. Gallasem v reprezentativní sídlo Gallasů. Architektem byl J. B. Fischer. R. 1945 byl palác zkonfiskován a od té doby zde je Archiv hl. m. Prahy. V l. 1978 a 1994 byla provedena rekonstrukce.

Vrcholně barokní palác na místě románského, gotického a renesančního domu, např. ve vlastnictví Jáchyma O. Šlika. Barokní přestavbu na poč. 18. stol. započal hrabě Breda podle projektu G. B. Alliprandiho a dokončil hrabě Mansfeld podle projektu F. I. Préea. V r. 1848 neorokokově upraveny fasády.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Daliborka je válcová pevnostní věž postavená v r. 1496 za vlády Vladislava Jagellonského Benediktem Rejtem jako součást severního opevnění Pražského hradu. Sloužila jako vězení. Před požárem r. 1781 byla o dvě patra vyšší, po opravě zpřístupněna veřejnosti.

Terénní zbytky hradu. Postaven Štěpánem z Tetína před r. 1338, zanikl ještě ve 14. století. Počátkem 16. stol. zříceniny pobořeny při zkoušení nových pražských děl. Koncem 17. století ještě stály výrazné zříceniny zdí, dnes se tu nacházejí pouze reliéfní obrysy staveb a hradeb.

Kubistický dům vybudovaný v letech 1912–13 Matějem Blechou podle projektu architekta Emila Králíčka. V budově se zachovala řada kubistických detailů. Dům byl mnohokrát upravován, poslední úprava v r. 1993 přinesla novokubistické prvky P. Keila.

Renesanční dům ze 16. století na místě dvou gotických domů ze 14. století. Dům postupně vlastnili Šlikové, Lobkowiczové, Martinicové, Kolowratové, Dietrichsteinové. Na začátku 19. století byl palác rozdělen na několik bytů.

Nejde o klasickou rozhlednu, ale soubor tří dřevěných vyhlídkových plošin umožňujících výhled do výběhu koní Převalského, části chovu pražské zoologické zahrady. Objekty jsou volně přístupné od jara 2021. Nejvyšší je na severní straně oplocení.

Barokní čtyřkřídlý zámek byl přestavěn ze starší tvrze koncem 17. století. V roce 1763 se zdejším majitelem stal pražský arcibiskup Mořic Gustav hrabě z Blakenheimu a Manderscheidu. Ve východním křídle je vestavěna zámecká kaple Nejsv. Trojice.

Velmistr Křižovníků Hynek Berka z Dubé r.1505 na místě tvrze postavil renesanční zámek. R.1639 vypálen Švédy. R.1679 znovu vystavěn a přistavěna kaple sv. Judy Tadeáše. R.1779 znovu vyhořel, vystavěn pozdně barokně. Po r.1990 postupně rekonstruován.

Mlýn v těchto místech býval patrně už na konci 14. století. V r. 1434 je zde uváděn Jíra mlynář, r. 1567 Matěj mlynář. Josefínský katastr zde zaznamenává r. 1783 dům a mlýn, Stabilní katastr r. 1841 čtyři budovy. Na jižní straně býval do 20. stol. náhon, vedoucí pod silnicí od Hořejšího mlýna.