Turistické cíle v okolí obce Lhota

Mohutnou vilu ve stylu italské novorenesance nechal podle projektu A. Barvitia a J. Schulze na místě staré vinařské usedlosti Horní Landhanska postavit v letech 1870–81 Moritz Gröbe. Od roku 1905 majetkem obce, poškozena bombardováním 1945, obnovena 1953. Velká rekonstrukce 2003–07.

Rokokový palác na místě pěti gotických, renesančně a barokně přestavěných domů. Přestavba z r. 1786 dle projektu J. Jägera. Na průčelí plastiky I. F. Platzera. Od r. 1874 v přízemí známá kavárna.

Nejstarší obchodní dům v Praze postaven v letech 1869–1871 na místě objektu ze 14. století (U Hartlů, U Palmů). Stavitelé Alfréd Kirpal a Aleš Linsbauer, jméno navrhujícího architekta neznámé. Přes několikeré úpravy stavební podstata nedotčena.

Hájčí dvůr se nachází v Praze - Stodůlkách a je součástí přírodní rezervace Háje. Ve 30. letech 19. stol. majitelem Leopold Lämmel, který jej přestavěl na letní sídlo pro svou rodinu. V současnosti chátrá.

Klasicistní zámek s zasklenými arkádami do nepřístupného dvora na místech tvrze založené snad r. 1571 Janem Kutovcem z Úrazu. Mezi další majitele řadíme Michny z Vacínova, jezuitský řád a hraběte Františka A. Defourse.

Původně měšťanský dům vznikl po r. 1765 sjednocením starších domů pro J. T. Goldberga z Kholbergu. Autorem přestavby byl A. Schmidt. Současný název získal po r. 1856, kdy jej koupil František Arnošt hrabě z Harrachu. Dnes sídlo několika firem.

Objekt bývalé cihelny postaven v r.1781 F. A. L. Hergetem na místě bývalé rasovny a koželužny. V l. 1857–58 klasicistně přestavěna. Roku 1995 vyhořela. Díky povodni v r. 2002 byla dokončena oprava až r. 2003. Dnes restaurace.

Část opevnění Malé Strany z letech 1360-1362 vybudovaná na popud Karla IV. (1346-1378). Zeď vede od Újezdu nahoru na Petřín a ke Strahovskému klášteru. Dosahuje výšky 4 až 4,5 metru, je široká 1,8 metru a zpevňovalo ji osm věží.

Novorenesanční budova koleje nese název po svém zakladateli a hlavním mecenáši Josefu Hlávkovi. Postavena byla v letech 1902-1904 firmou Matěje Blechy podle projektu architekta Josefa Fanty. V roce 1939 zde bydlel Jan Opletal. Památkově chráněná od roku 1958, od roku 2019 národní kulturní památka.

Hlubočepské jeskyně v Prokopském údolí, které je přírodní rezervací, patří k největším jeskyním na území Prahy. Dvojice jeskyní je volně přístupná.

Nevelký zámeček z 2. poloviny 17. století, po zřízení vrchnostenského dvora postavený dominikány. Ti jej v roce 1860 směnili s baronem Ringofferem za statek v Libni. V zámečku bývala kaple sv. Augustina. Dnes po rekonstrukci.

Budova byla pův. středověkou viniční usedlostí. Z doby renesance zachováno sklepení a část zdiva, v 18. stol. byla budova barokně přestavena do dnešní podoby. Od r. 1890 zde byl Zaopatřovací ústav pro staré slepce, od r. 1961 denní stacionář psychiatr. odd. Všeobecné fakultní polikliniky v Praze.