Turistické cíle v okolí obce Všenory

Parní motorový mlýn čp. 81 byl postaven v roce 1868 (jiné prameny udávají až rok 1907). Mlynářem byl František Janoušek, po roce 1877 Václav Klatovský z Kyšic. Od ukončení provozu slouží objekt jako sklad. Od roku 1996 je budova památkově chráněná.

Tvrziště na západním okraji vsi Písnice (dnes součást Prahy 4). Dochovalo se v podobě výrazné terénní nerovnosti s vrcholovou plošinou. Na ploše tvrziště je rodinný dům.

Pivovar při mníšecké tvrzi zřízen před r. 1550 za Jana Vratislava z Mitrovic. Rozšířen Engelem z Engelflussu v pol. 17. stol. V r. 1927 výroba ukončena. Dnes kulturně-společenské centrum Káji Maříka.

Klášterní pivovar postaven roku 1764. Roku 1785 byl klášter zrušen a správu pivovaru vykonával náboženský fond. V roce 1825 jej koupil kníže Bedřich Öttingen-Wallerstein. Poslední soukromý majitel, Cyril Bartoň rytíř z Dobenína, koupil pivovar v roce 1910. V roce 1948 byl znárodněn,1950 uzavřen.

Novoklasicistní monumentální stavba z let 1925–29 podle projektu Antonína Engela. V letech 1956–65 byla přistavena druhá budova podle projektu Antonína Engela a Maxmiliána Koschina ve stejném stylu. Na průčelí sochy Vltavy a jejich přítoků.

Bývalá celnice na Výtoni je jedním z mála autentických objektů Podskalí. Postavena na přelomu 16. a 17. stol. Po polovině 17.stol. upravena a přechází do majetku města Prahy. V současnosti expozice o Podskalí, lodní dopravě a vorařství na Vltavě.

Mohutný kamenný památník byl postaven po 1. světové válce. Po druhé světové válce na něj byla doplněna tabulka se jmény obětí 2. světové války, včetně padlých rudoarmějců. Pomník není památkově chráněný a v centrální evidenci válečných hrobů je evidován pod číslem CZE-2105-01637.

Pomník vyšehradského probošta Mikuláše Karlacha (1831–1911) vytvořil sochař Pavel Malovaný. Je z božanovského pískovce, slavnostně odhalen byl 29.6. 2003 při oslavě 100. výročí dokončení přestavby vyšehradské baziliky sv. Petra a Pavla. Stojí v sadech, které jsou po Mikuláši Karlachovi pojmenovány.

Pomník vyšehradského probošta Václava Štulce dal vytvořit r. 1910 Mikuláš Karlach. Autorem bronzové busty je sochař Štěpán Zálešák. Podstavec je z červeného pískovce, má novogotické tvarosloví. Původně měl kamenný baldachýn, ten byl ale brzo odstraněn. Pomník je ve správě Galerie hl. města Prahy.

Dvojice bývalých lomů u obce Řeporyje, národní přírodní památka (od r. 1982) o velikosti 3,5 ha. Je to zároveň geologicky významná lokalita – v r. 1984 zde byl stanoven mezinárodní stratotyp svrchního siluru. Naleziště zkamenělin.

Zámek byl postaven jako rezidence dominikánů r. 1710 na místě středověké tvrze. Kolem byl založen rozsáhlý park. Zámek byl upravován koncem 19. stol. později, v l. 1969–70 zde bylo sídlo zelinářskozahradnického závodu Státního statku hl. m. Prahy.

Čtyřkřídlá budova s centrální halou v historizujícím slohu dle projektu R. Kříženeckého. Výstavbu inicioval r. 1909 Rudolf Jedlička. Zprovozněno 28. 7. 1914. Za 1. sv. války lazaret Červeného kříže, za 2. sv. války lazaret SS. R. 1946 znárodněno, přeměněno na porodnici a ústav péče o matku a dítě.