Turistické cíle v okolí obce Všenory

První československý most, nesený dvěma dutými betonovými oblouky, byl postaven v letech 1937–1939 podle projektu Miloslava Klementa přes Vltavu ve Štěchovicích. Pokus o destrukci německou armádou na jaře 1945 nebyl naštěstí dokončen, od následujícího léta a znovu od r. 1990 nese dnešní název.

Zámek byl postaven ve druhé polovině 19. stol. malostranskými johanity. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný a je ve správě Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Nová telekomunikační věž z roku 2007 s vyhlídkovou plošinou, sloužící současně jako rozhledna.

Hradiště bylo osídleno možná v období eneolitu, době halštatské i v raném středověku. Zachovaly se dva valy chránící kamenitou ostrožnu. Místo nabízí výhledy do krajiny.

Secesní budova nádraží, postavená v letech 1912–1913 podle projektu architekta Jana Heindla. Původně zastávka Královské Vinohrady (Königliche Weinberge) byla v letech 1923–1933 stanicí. Zrušena v červnu 1944, částečně sloužila až do 60. let 20. století. Dnes sídlo Technické ústředny Českých drah.

Secesní nádražní budova vybudovaná v l.1904–05, snad podle projektu Antonína Balšánka či Jana Vejrycha. Jako železniční stanice byla zrušena 1960, dnes zde funguje výhybna. V roce 2008 byla zbořena hrázděná čekárna. Budova, v roce 2001 vyhlášena jako kulturní památka, je řadu let opuštěná a chátrá.

Patrová novogotická budova vybudována na Vyšehradě v l. 1877–1878 dle návrhu kanovníka a děkana kapituly Františka Kočího. Stavitelem byl František Novák. Centrální schodiště vyzdobeno kopií středového tympanonu z průčelí baziliky a osvětleno prosklenou střechou. Objekt je úředním sídlem kapituly.

Novogotická stavba z let 1872–1874, postavena podle plánů architekta Josefa Františka Niklase.

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.

Nový hřbitov založen v roce 1903 a používán sporadicky do konce 20. století. Dochováno cca 600 novodobých náhrobků. V novobarokní hrobce u východní zdi hřbitova jsou pohřbeni Porgesové z Porthaimu.

Pozůstatky kruhového tvziště, tvořeného obvodovým valem a zavodněným příkopem. Podle nálezu denárů z dob Boleslava I. lze objekt řadit do doby prvních Přemyslovců.

Velmi významná technická památka ze 3. čtvrtiny 19. století vystavěná dle patentu prof. Jiřího Pacolda umožňující pálit i netříděný vápenec. Po letech chátrání během 2. poloviny 20. století od r. 2004 probíhá rekonstrukce a počítá se s instalací výstavky.