Turistické cíle v okolí obce Dobřichovice

Původně zeměměřická kamenná šestipatrová věž z roku 1942, vysoká 17,5 metru. Od prosince 2004 využívána jako rozhledna.

R.1766 Antonín Maschek z Maasburgu postavil barokní zámek, patrovou budovu se středním rizalitem a věžičkou. Tak zůstal do konce 19.st. kdy Bachofenové z Echtu přistavěli nové křídlo a novou obdélníkovou budovu. Tato podoba zůstala do současnosti.

Významná památka skautského hnutí u nás stojí v místech, kde skládali štěchovičtí skauti tajně slib za 2. světové války. Pomník A. B. Svojsíka, údajně první u nás, postavili skauti r. 1946. V 60. letech byla ukradena bronzová plaketa a pomník byl vyhozen do povětří místními svazáky. Obnoven roku 2008.

Synagoga z poloviny 19. století na místě starší synagogy. Bohoslužby se zde konaly do 30. let 20. století. Po 2. světové válce přeměněna na hasičskou zbrojnici. V roce 1956 radikálně přestavěna.

Klasicistní budova bývalé synagogy, postavená v roce 1829. Židovské bohoslužby se v ní konaly do 20. let 20. století. V roce 1938 budovu koupila Československá církev husitská a upravila ji pro své bohoslužby.

Bývalá synagoga (čp. 182) stojí v Komenského ulici. Zřízena byla v roce 1875 z bývalé strojírenské dílny. Bohoslužby se v ní konaly do 30. let 20. století. Po II. světové válce byla adaptována na obytný dům, k bydlení slouží dodnes.

Synagoga neznámého stáří, písemně doložena v pol. 19. stol., zrušena po roce 1907. Později adaptována na sokolovnu, roku 1928 přestavěná na obytný dům. Dnes nevyužitá a chátrající.

Židovská náboženská obec v Davli zakoupila v roce 1880 malý dům, který přestavěla na synagogu. Obřady se zde konaly do roku 1939, za války byla synagoga poškozena a vykradena. Po válce zde byla autodílna či skladiště. Roku 1960 byla zchátralá budova zbořena a na jejím místě je památník obětem Šoa.

Nejstarší a nejmenší dochovaná vyšehradská brána, chránící pevnost na nejzranitelnějším místě, od Pankrácké pláně. Udávaný rok vzniku 1655 není pravděpodobný, nejspíš vznikla už během třicetileté války. Sloužila jako celnice výběrčím potravní daně i k bydlení. V roce 1931 proražen průchod pro pěší.

Mlýn, zvaný také Hořejší (kopaninský), na středním toku Radotínského potoka. První zmínky o něm jsou z roku 1665, ale jistě je ještě starší. Dnes obytný dům.

Teletínský potok má dvě zdrojnice. Jedna teče přímo ze vsi Teletín a doprovází ji žlutá turistická značka. Druhá vytéká z rybníka jižně od vsi. V minulosti lidé na potoce vybudovali několik protipovodňových hrází. Mezi nimi se často objevují kaskády a vodopády. Nejznámější jsou 1,5 km od vsi.