Turistické cíle v okolí obce Černošice

Předbělohorské sídlo mocného rodu pánů Smiřických, probíhala zde příprava protihabsburských činů r. 1618. Konfiskovaný majetek později v držení např. Valdštejnů, Pernštejnů, či Sitzendorfů. Od roku 1895 slouží pro potřeby Parlamentu.

Barokní palác z let 1694–99 (Jean Baptiste Mathey) na místě čtyř gotických domů, značně poškozen při pruském obléhání Prahy r. 1757, přestavěn po r. 1783 Antonem Haffeneckerem. Sochařská výzdoba od I. M. Platzera.

Stavba z let 1743–52 snad dle návrhu K. I. Dientzenhofera pro rod Piccolomini na místě několika domů, postupně scelovaných a přestavovaných v 16. a 17. stol. V majetku rodu Sylva-Taroucca od 1885, od 1911 pražské obce. Řada přestaveb ve 20. stol.

Palác vznikl z renesančního objektu, barokně přestavěného koncem 17. století. Přestavěn rokokově podle plánů J. Jägera v 60. letech 18. století. V současnosti velvyslanectví Japonského císařství.

Na pozemku kláštera augustiniánů postaven v letech 1715–1725 barokní letohrádek, snad architektem z okruhu Jana Baptisty Alliprandiho. Přestavěn a rozšířen r. 1792 kněžnou Alžbětou z Fürstenbergu. Počátkem 19. stol. továrna na cikorku, později cukrovar. Od poloviny 19. století slouží zdravotnictví.

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.

Místo popraviště, na kterém bylo v pondělí 21. června 1621 popraveno 27 českých pánů a měšťanů za účast v protihabsburském povstání.

Parní motorový mlýn čp. 81 byl postaven v roce 1868 (jiné prameny udávají až rok 1907). Mlynářem byl František Janoušek, po roce 1877 Václav Klatovský z Kyšic. Od ukončení provozu slouží objekt jako sklad. Od roku 1996 je budova památkově chráněná.

Rozhledna (63,5 m, 318 m n. m.) byla postavena Klubem českých turistů r. 1891. Je postavena dle vzoru Eiffelovy věže v Paříži, jen je asi pětkrát menší. Návrh architekti František Prášil, Julius Souček a Vratislav Pasovský. R. 1979 uzavřena pro špatný stav, po opravě byla znovu otevřena r. 1991.

Goticko-renesanční stavba na jižním okraji starého židovského hřbitova vznikla na místě starší modlitebny v 16. a 17. století. Od roku 1960 jsou na stěnách vypsána jména všech 77 297 obětí holocaustu z českých zemí. Důkladná oprava stavby i památníku po roce 1990.

Tvrziště na západním okraji vsi Písnice (dnes součást Prahy 4). Dochovalo se v podobě výrazné terénní nerovnosti s vrcholovou plošinou. Na ploše tvrziště je rodinný dům.

Pivovar při mníšecké tvrzi zřízen před r. 1550 za Jana Vratislava z Mitrovic. Rozšířen Engelem z Engelflussu v pol. 17. stol. V r. 1927 výroba ukončena. Dnes kulturně-společenské centrum Káji Maříka.