Turistické cíle v okolí obce Třebotov

Secesní budova podle projektu Osvalda Polívky z roku 1906 vystavěná pro pražskou administrativu v l. 1909–11. Sochařská výzdoba je od Stanislava Suchardy, Josefa Mařatky a Ladislava Šalouna.

Patrová novogotická budova vybudována na Vyšehradě v l. 1877–1878 dle návrhu kanovníka a děkana kapituly Františka Kočího. Stavitelem byl František Novák. Centrální schodiště vyzdobeno kopií středového tympanonu z průčelí baziliky a osvětleno prosklenou střechou. Objekt je úředním sídlem kapituly.

Novogotická stavba z let 1872–1874, postavena podle plánů architekta Josefa Františka Niklase.

Novoměstská radnice byla založena ve 14. století jako výraz samosprávného postavení Nového Města v rámci pražských měst a je nedílně svázána s českou historií. Z radniční věže je hezký výhled na Karlovo náměstí, které nejrozlehlejší v Evropě.

První zmínka o vodárenské věži na dolním Novém Městě z r. 1484. R. 1536 nahrazena dřevěnou věží, opravená po požáru 1582. Kamennou věž z l. 1602–6 poškodila velká voda 1655, současný objekt z r. 1658 svému účelu sloužil do r 1877. Dnes v havarijním stavu, po rekonstrukci zde bude hasičská expozice.

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.

Nový hřbitov založen v roce 1903 a používán sporadicky do konce 20. století. Dochováno cca 600 novodobých náhrobků. V novobarokní hrobce u východní zdi hřbitova jsou pohřbeni Porgesové z Porthaimu.

Největší židovský hřbitov v ČR, s cca 25 000 pohřbenými, s tisíci klasicistních, novogotických, novorenesančních, secesních, puristických a konstruktivistických náhrobků. Pohřbeni jsou zde např. F. Kavka, J. Orten, O. Pavel. Založen r. 1890.

Nejvýznamnější secesní stavba v Praze v sousedství Prašné brány. Vystavěn na místě bývalého Králova dvora v l. 1905–12. Na výtvarné výzdobě domu se podíleli přední čeští sochaři a malíři. Centrum společenského a kulturního života Prahy.

Dům z poč.15.stol., zničen za husitských bouří. Obnoven 1456, renesančně a barokně upravován. Dnešní podoba z r. 1723, jejím autorem je F.M.Kaňka. Od r. 1896 Malostranské gymnasium. Průchod i průjezd pro dopravu byl upraven v r.1927 a 1948.

Osmiramenný kandelábr plynové lampy postavené v roce 1867.

Velmi významná technická památka ze 3. čtvrtiny 19. století vystavěná dle patentu prof. Jiřího Pacolda umožňující pálit i netříděný vápenec. Po letech chátrání během 2. poloviny 20. století od r. 2004 probíhá rekonstrukce a počítá se s instalací výstavky.