Turistické cíle v okolí obce Choteč

Barokně klasicistní budova na místě provizorního dřevěného divadla. Postavena v letech 1781–1783 dle plánů dvorního architekta Antonína Haffeneckera, v letech 1858–9 přestavěna a rozšířena 1882–83.

Šternberský palác vznikl radikální přestavbou dvou gotických domů renesančně a později barokně upravených podle projektu Giovanni Batisty Alliprandiho.

Štola zlatonosného revíru v Kocourském žilném pásu ze 14. století. Délka chodeb 280 m, částečně zatopené. Přístupno pro veřejnost 200 m.

Novobarokní budova z let 1891–1896 od V. Roštlapila. Sochařská výzdoba od J. Maudra. Původně studentská kolej nemajetných synů české šlechty, vzniklá z nadání Jana Petra hraběte Straky pána na Nedabylicích a Libčanech. Sídlo vlády České republiky.

Patník označující Střed Prahy stojí na místě, kde se protínají pomyslné spojnice severního a jižního pólu a spojnice západního a východního pólu Prahy (viz samostatná hesla). Nachází se v okrajové části Žižkova na dětském hřišti v ulici Na Balkáně.

Studna s barokní mříží vznikla po roce 1700. Na dnešní místo byla přenesena ze Smíchova po roce 1932.

Mlýn pocházející ze 17. stol., zpočátku patřil městečku Unhošť, v r. 1675 prodán do soukromých rukou. V r. 1869 vyhořel. Provoz mlýna ukončen r. 1920.

Vinice na okraji výšiny Pražského hradu, podle legendy z 10. stol. Doložena v r. 1375. V l. 1832–36 vybudoval K. E. Richter v dolní části vinice klasicistní vilu. V l. 2006–08 proběhla generální rekonstrukce a areál byl zpřístupněn veřejnosti.

R.1766 Antonín Maschek z Maasburgu postavil barokní zámek, patrovou budovu se středním rizalitem a věžičkou. Tak zůstal do konce 19.st. kdy Bachofenové z Echtu přistavěli nové křídlo a novou obdélníkovou budovu. Tato podoba zůstala do současnosti.

Synagoga z r. 1863 v maursko-novorománském stylu, přestavěna v r. 1931 v monumentalistickém slohu dle projektu Leopolda Ehrmanna. Od r. 1941 skladiště židovského majetku, po válce sklad ČKD. Rekonstruována 2004 na depozitář Židovského muzea.

Synagoga z roku 1858, která nahradila starou libeňskou synagogu z roku 1592. Náboženským účelům sloužila do roku 1941. Poté byla užívána jako skladiště. Na počátku 90. let minulého století byla vrácena židovské obci a užívána jako kulturní centrum.

Synagoga z r. 1860 ve stylu kombinujícím novorománské a maurské prvky, v letech 1923–30 funkcionalistická úprava interiéru, od r. 1950 ve vlastnictví Československé církve husitské, které slouží jako modlitebna, kanceláře a kolumbárium.