Turistické cíle v okolí obce Sázava

První zmínka o mincovně se vztahuje k roku 1464. Budova na místě „mincovny“ byla renesanční, později vyhořela. Dnešní stavba je z roku 1801. Dnes slouží jako pobočka Hornického muzea Příbram.

Dominikální mlýn hradčanské kapituly Všech svatých, r.1666 doložen mlynář Matouš Měchura. Od r. 1776 zde po sedm generací hospodaří rod Veselých. Mlýn pracoval do r. 1950, je stále provozuschopný, příležitostně slouží dodnes.

Zámek byl středověkou tvrzí, za vlády Přemyslovců přestavěnou na lovecký hrádek.V r. 1487 zbudovali na místě hrádku zámeček Vratislavové z Mitrovic. Ten byl zpustošen třicetiletou válkou a nový majitel na ruinách zámečku vystavěl rozsáhlý zámek.

Prv. zmín. o patrovém zám. z r. 1778, majitelé: Leopold Fr. Fels z Hartensteinu, r. 1798 Johan J. Kempl, následují rychlé změmy majitelů. R. 1829 Ignác Vyšín k statku připojuje část vsi Herink. Dnes průmyslová výroba uzenin.

Netradiční morový sloup z roku 1715, vytvořen jako poděkování za odvrácení morové epidemie v letech 1711–14. Má nezvyklou formu prostých kamenných sloupkových božích muk s kovaným křížem na vrcholu.

První československý most, nesený dvěma dutými betonovými oblouky, byl postaven v letech 1937–1939 podle projektu Miloslava Klementa přes Vltavu ve Štěchovicích. Pokus o destrukci německou armádou na jaře 1945 nebyl naštěstí dokončen, od následujícího léta a znovu od r. 1990 nese dnešní název.

Nová telekomunikační věž z roku 2007 s vyhlídkovou plošinou, sloužící současně jako rozhledna.

Hradiště bylo osídleno možná v období eneolitu, době halštatské i v raném středověku. Zachovaly se dva valy chránící kamenitou ostrožnu. Místo nabízí výhledy do krajiny.

Patrový venkovský zámeček na obdélném půdorysu s dvojicí mírně vystouplých bočních rizalitů byl vystavěn z původního statku, prvně zmíněného r. 1437. Dřívější barokní podoba ustoupila při klasicistní přestavbě v 19. stol. Součástí areálu je zámecký park.

Rozhledna (11 m, 536 m n. m.) byla postavena r. 1927 na památku 300letého výročí porážky selského povstání. Postavena byla díky aktivitě obyvatel Neveklova a dalších obcí. Rozhledna je dnes ve špatném stavu, plánuje se rekonstrukce. Zajímavostí je, že na Neštětické hoře se dříve těžilo zlato.

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.

Výrazná skupina balvanů požárecké žuly v oblast přírodního parku Hornopožárský les. Jako „obětní kameny“ je poprvé označila v období mezi válkami amatérská archeoložka Olga Barvířová. Největší balvan má na horní ploše prohlubně a misku s odtokovým žlábkem, pravděpodobně výsledek zvětrávání žuly.