Turistické cíle v okolí obce Sázava

Raně gotický kostel vystavěný řádem křížovníků v druhé pol. 13. stol. Úpravami prošel r. 1693 a především pak r. 1889 podle návrhu architekta A. Barvitia.

Původně gotický dřevěný farní kostel, zmiňován r. 1369. Za opata Tomáše Budecia nahrazen kamenným barokním kostelem, pravděpodobně dílem Františka Maxmiliána Kaňky. Věž upravena po požáru v r. 1883.

Altán ve středu šesti průseků bývalé obory založené kolem roku 1750 táhnoucí se od vrchu Aglaia až k Mokrovratům. Místo bylo využíváno panovníky, kteří zde měli neprodejné právo k lovu.

Barokní mlýn Krcáb (původně Masnerův mlýn nebo také Krcál) stojící na Voznickém potoce je z roku 1706. Jedná se o obdélnou patrovou budovu částečně s dřevěnými stropy.

Špýchar je pobočkou Hornického muzea Příbram. Expozice "Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví" je umístěna v barokním špejcharu z r. 1770. Dále je zde archeologická expozice a expozice o působení křižovníků na Knínsku.

Trojkřídlý zámek byl vystavěn na místě starší tvrze po roce 1688. V první pol. 18. stol. byl přestavěn a v r. 1878 bylo upraveno průčelí s věží. Dnes je zámek v rekonstrukci.

Zámek byl přestavěn ze staršího sídla v pol. 16. stol. Po roce 1683 získala budovu kapitula sv. Víta na Pražském hradě a dala zámku nynější čtyřkřídlou podobu. Dnes je zámek v soukromých rukou a slouží jako penzion.

První zmínka o tvrzi je z r. 1321. Zanikla pravděpodobně již v 16. stol., nejpozději však za třicetileté války. V r. 1716 je na jejím místě uváděn hostinec, který využil část zdiva tvrze – zejména sklepů.

První panské sídlo se v Lochkově připomíná v r.1399. Během staletí se zde vystřídalo velké množství vlastníků a až v 19. st. byl panský dům ve dvoře přestavěn na zámeček. Budova obdélníkového půdorysu s věžičkou, balkonem a s krátkým křídlem.

Při částečně zatopeném vápencovém lomu byla vybudována turistická stezka s výhledy. I když místo připomíná americký kaňon, je název odvozen nikoliv od vzhledu, ale od způsobu dřívější těžby vápence. Lokalita stále láká množství dobrodruhů a tomu také odpovídá řada smrtelných zranění v této oblasti.

Augustiniáni z kláštera sv. Tomáše v Praze na Malé Straně v 2. pol.17. století postavili barokní zámek s výraznou zámeckou kaplí, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. Zámek zůstal v držení kláštera až do r. 1948.

Památník s rozhlednou (12 m, 480 m n. m.), připomínající velké husitské shromáždění, zadal Okresní osvětový sbor v Jílovém (architekt Jansta). Slavnostně byl otevřen 5.7.1931. Později rozhledna pozapomenuta chátrala, r. 1998 byla provedena na popud obyvatel Sulic její oprava.