Turistické cíle v okolí obce Dolní Lomnice

Zámek byl postaven na místě starší tvrze, která byla zničena při třicetileté válce. V r. 1750 byl přestaven a vznikla trojkřídlá dispozice svírající čestný dvůr. R. 1822 se majitelem zámku stal kníže Rohan. Dnes je zámek využíván ke komerčním účelům.

Tvrz na tomto místě je zmiňována již v 15. stol., v 16. stol. byla provedená velká přestavba. R. 1822 byla přebudována na pozdně barokní hospodářský dvůr v dnešní podobě. Dvůr proslul chovem koní. Od r. 1958 je objekt chráněn jako kulturní památka ČR.

Štola zlatonosného revíru v Kocourském žilném pásu ze 14. století. Délka chodeb 280 m, částečně zatopené. Přístupno pro veřejnost 200 m.

Obdélný patrový barokní zámek postaven kol. r. 1700 Františkem Ignácem Kalhartem ze Sternfeldu, později často měnil majitele, od r. 1780 patřil piaristům. Dnešní majitel, developerská společnost, zanedbanou budovu zbořil a plánuje ji nahradit novostavbou bytového domu.

Zbytky hradu, poprvé písemně doloženého v roce 1402, kdy jej obléhal a pobořil císař Zikmund. Po tomto obléhání nebyl hrad již obnoven a roku 1730 na jeho místě vznikl barokní kostel sv. Jana Nepomuckého.

Zámek byl postaven kolem roku 1907 na místě starší stavby z roku 1818, později byl součástí zemědělského družstva. V dnešní době zámek chátrá.

Zaniklá struhařovská tvrz gotického původu je doložena od r. 1397, je však nepochybně starší. Koncem 15. stol. byla připojena k panství Myšlín a počátkem 16. stol. již byla pustá. Nezanikla násilným způsobem, nýbrž zřejmě prostým zchátráním. Žádné její pozůstatky se nedochovaly.

Zarostlé tvrziště sevřené dvojicí rybníků, tvrz prvně zmíněná r. 1386 kdy i získává Vavřinc Martinů. Tvrz samotná zaniká pravděpodobně v 15.století, dále vedená jako pustá.

Zmínka o usedlosti na tomto místě je z r. 1567. Anna Salomena z Bubna zde nechala mezi 1623–1638 vystavět mlýn, ten r. 1678 vyhořel. V r. 1841 má mlýn dvě křídla ve tvaru L. Počátkem 19. stol. klasicistně přestavěn. Od r. 1880 mlýn patřil rodině Antonína Švehly, předsedy agrární strany a čs. vlády.

Synagoga snad již z 18. století, přestavěna r. 1842. Bohoslužbám sloužila do druhé světové války, poté skladiště. Od roku 1995 patří opět židovské obci a je využita ke kulturním aktivitám.

Synagoga z poč. 19. stol. v pozdně klasicistním slohu. R. 1856 zvětšena. Bohoslužby do 30. let 20. stol., poté skladiště, kadeřnictví a byty. Od r. 1995 ve vlastnictví Židovské obce v Praze, slouží jako muzeum.

Synagoga byla vybudována v barokním slohu pravděpodobně v polovině 18. století. Sál modlitebny byl původně vysoký přes obě podlaží, dnes je interiér přepatrovaný. V přízemí se dochovaly původní valené klenby. Fasáda je novorománská, ze druhé poloviny 19. století. Památkově chráněná je od roku 1966.