Turistické cíle v okolí obce Praha 7-Holešovice

Značně poničený židovský hřbitov Židovské náboženské obce Zbraslav. Založen kolem roku 1761. Nejstarší čitelné náhrobky jsou barokní z roku 1795. Většina náhrobků je zničena nebo rozkradena.

Hřbitov na severním okraji Uhříněvsi, založen do počátku 18. století, rozšířen před polovinou 19. století. Má rozlohu 3302 m2 a dochovalo se na něm cca 300 náhrobků, nejstarší čitelný je z r. 1719.

Hřbitov byl založen v roce 1594, náhrobky ale pochází až z druhé poloviny 19. století (dochováno cca 300 stél). Hřbitov byl zarostlý náletovými křovinami a stromy, byl zcela neprostupný. Po roce 200 rekonstruován. Vybudována nová vstupní brána.

Televizní věž byla postavena v letech 1984-1989 podle projektu Václava Aulického. Její výška je 216 m. Ve 100 m je vyhlídková terasa.

Menhir byl vztyčen v období 5-4 tisíce let př.n.l., pravděpodobně byl součástí dolmenu (stolu). Do 60. let 20. stol. stál osaměle na vyvýšeném místě, poté byl obestavěn domy. Vedle menhiru stojí ještě jedna „noha“ stolu, zbytek nebyl nalezen. Staří Keltové těmto kamenům přisuzovali magickou moc.

Zlíchovský lihovar je prvně zmiňován r. 1836. R. 1880 zde byla zřízena továrna na líh a potaš . R. 1907 byl lihovar přestavěn do dnešní podoby. R. 1957 byla část odstavené potašovny přestavěna na octárnu. Výroba definitivně ukončena k r. 2000. Budova rafinerie a komín jsou památkově chráněny.

Mlýn patřící Johanitům uváděn r. 1402. Za husitské revoluce vypálen, obnoven po r. 1443 Janem Nožířem zv. Labuťský ve stylu pozdní gotiky. Od r. 1532 název „Zlomkovský“ podle mlynáře Pavla Zlomka. Přestavěn renesančně Rožmberky. Jako mlýn fungoval do r. 1612, poté letohrádek, prádelna a divadlo.

Výstavba ZOO byla zahájena r. 1926, r. 1931 byla otevřena pro veřejnost. Postupně byla vybudována rozsáhlá ZOO s řadou velkých pavilonů. ZOO je velmi úspěšná v odchovu mnoha druhů zvířat. R. 2002 byla silně poničena povodní. Při opravách bylo vybudováno mnoho nových moderních staveb a expozic.

Proslulá fontána před Královským letohrádkem v Praze vznikla v letech 1563-1575 z podnětu císaře Ferdinanda I. Podle nákresu Francesca Terzia a dřevěného modelu Hanuše Preissera ji odlil proslulý kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, rovněž autor největšího pražského zvonu zvaného Zikmund.

Dřevěný pavilon postaven pro prezentaci Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě r. 1891. V roce 1892 přestěhován na Petřín a postupně doplněn zrcadly, v roce 1911 i zrcadly zakřivenými. V prostřední části je dioráma. Objekt je denně přístupný.

Zvonice pochází z roku 1802. Pozdně barokní sloh. Malá čtvercová stavba. Zaoblená nároží zvonice. Vnitřek zvonice zaklenut kupolí. Ve zvonové nástavbě dva zvony. Na vrcholu dvouramenný kříž.

Původní kaple sv. Floriána přestavěna v barokním stylu v roce 1696. Přízemí třípatrové zvonice je tedy původní kaple. Ve zvonici jsou umístěny tři původní zvony, pocházející z let 1492, 1507 a 1575.