Turistické cíle v okolí obce Ondřejov

Zámek byl postaven v areálu panského dvora v roce 1905 Karlem Milnerem z Milhauzenu. Po roce 1945 zámeček chátral, a teprve vrácení potomkům původních majitelů zachránilo tuto stavbu, která je dnes využívána pro bydlení.

Barokní čtyřkřídlý zámek byl přestavěn ze starší tvrze koncem 17. století. V roce 1763 se zdejším majitelem stal pražský arcibiskup Mořic Gustav hrabě z Blakenheimu a Manderscheidu. Ve východním křídle je vestavěna zámecká kaple Nejsv. Trojice.

Masivní zděná hranolová zvonice v sousedství zřícenin minoritského kláštera. Ve zvonici visí 3 zvony – nejstarší byl z roku 1322, byl však přelit, další je z konce 15. století, nejmladší z roku 1593.

Protáhlá ostrožna nesoucí relikty pozdně halštatského a později i slovanského hradiště, v zadní části areálu ruiny gotického hradu Šember. Zachovány mohutné a dobře čitelné valy s příkopy.

V areálu hosp. dvora zámku Štiřín stojí konferenční centrum, dům Atis, pojmenovaný podle arch. Kačera, který ho koncem 90. let 20. stol. navrhl, projektoval a zčásti postavil. Převládající znaky zařazují dům k realizacím organické architektury.

Barokní farní budova nad kostelem Narození P. Marie byla postavena v letech 1721-1722. V r. 1828 proběhla její přestavba a r. 1912 byl zrušen průjezd. Poslední větší opravy byly provedeny v r. 1971. Fara stále slouží původnímu účelu.

Terénní náznaky hradu na ostrožně s pozůstatky mohutného valu, šíjového příkopu. Plocha hradu se skládala ze 3 terasovitých úrovní, na vrchu zbyly části čtvercové budovy. Pochází ze 13.st., je ukázkou přechodu mezi hradištěm a hradem.

Malé hradiště na nízké terase nad řekou Kouřimkou u Bukačovského mlýna. Říčka lokalitu odděluje od hradiště Stará Kouřim. Osídlení z doby kamenné i bronzové, a také v raném středověku. Tehdy zde zřejmě stával románský kostelík sv. Vojtěcha.

Malé zbytky hradu, založeného asi Janem Střiměličkou před r. 1359, kdy je poprvé doložen. R. 1381 se uvádí hradní kaple Početí Panny Marie. Při prodeji zboží Valdštejnům r. 1554 byl již hrad pustý. Dochovaly se zarostlé zbytky zdiva, valy a příkopy.

Jedno z největších raně středověkých slovanských hradišť u nás. Vznik kladen do 8. stol., těžiště existence do 9. stol. Zachovány tři souběžné obloukové linie valů, místy vysoké až 6 m, dvě rozsáhlá předhradí a akropole o rozloze 5 ha.

Husův sbor církve československé byl vybudován v letech 1926-1928. Do věže byly umístěny dva zvony od zvonaře Diepolda. Větší, zrekvírovaný za 2. světové války, nahrazen r. 1966 novým. Průčelí zdobí tři vitrážová okna, která zobrazují Jana Žižku, Mistra Jana Husa a Jana Amose Komenského.

Husův sbor v Čerčanech byl vybudován pro Církev československou (nyní husitskou) v letech 1939-1952 podle plánů funkcionalistického architekta Karla Truksy. Stojí ve vysoké poloze mimo zástavbu v dominantní poloze nad obcí.