Turistické cíle v okolí obce Mukařov

Fara postavena v první pol.18.st. Autor stavby není znám. Fara přestavěna r.1750. Značně utrpěla přestavbami v druhé pol. 20.st. V současnosti začíná značně chátrat.

Tzv. geologická zahrada s ukázkami pražských a středočeských hornin ve formě naučné stezky byla na podzim r. 2014 zřízena v parčíku za hřbitovem v Dolních Počernicích. O tři roky později byl počet exponátů zdvojnásoben.

Novogotický zámek byl přestavěn pravděpodobně ze staršího sídla ve druhé polovině 19. století. Dnes zámek slouží jako zdravotnické zařízení.

Špitál s kostelem vznikly v roce 1359 z městského domu, do majetku kapucínů se dostal v roce 1746. V r. 1785 zrušen, z kostela se stala sýpka. Po roce 1951 galerie a depozitář, později po přestavbách skladiště.

Hostavický zámek, který vznikl v 2. pol. 19. stol., se měl po r. 1934 stát součástí velkorysého projektu zahradního města Tomáše Bati. Vzhledem k politické situaci z plánů sešlo a zámek byl upraven pro školské účely, nyní je sídlem soukromé základní školy. Zámecký park byl revitalizován r. 2016.

Knovízské hradiště z pomezí doby bronzové a železné, později slovanské osídlení na sklonku starší a střední doby hradištní (8. až 9. stol. n. l.). Zaniklo rozsáhlým požárem, dosud dobře patrné relikty opevnění.

Terénní náznaky hradu na ostrožně s pozůstatky mohutného valu, šíjového příkopu. Plocha hradu se skládala ze 3 terasovitých úrovní, na vrchu zbyly části čtvercové budovy. Pochází ze 13.st., je ukázkou přechodu mezi hradištěm a hradem.

Slovanské hradiště z konce 7. či z počátku 8. stol. Zaniklo kolem pol. 9. stol., pravděpodobně v souvislostí s expanzí kouřimských knížat. Lokalita osídlena již v neolitu, eneolitu, v době bronzové i železné. Husité zde vybudovali opevněný tábor.

Malé zbytky hradu, založeného asi Janem Střiměličkou před r. 1359, kdy je poprvé doložen. R. 1381 se uvádí hradní kaple Početí Panny Marie. Při prodeji zboží Valdštejnům r. 1554 byl již hrad pustý. Dochovaly se zarostlé zbytky zdiva, valy a příkopy.

Pomník z roku 1921. Je tvořen centrálním žulovým balvanem dovezeným z vrchu Klepec a ze sedmi menších žulových balvanů, pojmenovaných po význačných osobnostech husitského hnutí.

Husův sbor církve československé byl vybudován v letech 1926-1928. Do věže byly umístěny dva zvony od zvonaře Diepolda. Větší, zrekvírovaný za 2. světové války, nahrazen r. 1966 novým. Průčelí zdobí tři vitrážová okna, která zobrazují Jana Žižku, Mistra Jana Husa a Jana Amose Komenského.

Zbytky gotického hradu. Založen patrně za Karla IV. jako šlechtický objekt. Poprvé zmiňován r. 1377. Zanikl zřejmě v době poděbradských válek. R. 1525 připomínán jako pustý. Výrazně poškozen při stavbě železniční tratě, která jím dnes prochází.