Turistické cíle v okolí obce Mukařov

V zámek byla kolem roku 1780 přestavěna starší tvrz z r. 1401, jejíž pozůstatky jsou patrné ve východním křídle starého zámku. V roce 1870 byl zámek podle projektu architekta V. Sigmunda rozšířen. V současné době je v zámku umístěn dětský domov.

Protáhlá ostrožna nesoucí relikty pozdně halštatského a později i slovanského hradiště, v zadní části areálu ruiny gotického hradu Šember. Zachovány mohutné a dobře čitelné valy s příkopy.

Rozhledna Doubravka je ukázkou experimentální architektury v podobě trojbokého jehlanu, jejímž základním konstrukčním materiálem jsou kmínky akátového dřeva s dubovými, modřínovými a ocelovými prvky. Autorem návrhu je Ing. arch. Martin Rajniš. Rozhledna zpřístupněna od června 2018.

Pozůstaky tvrze vzniklé někdy před r. 1508. Zanikla po pobělohorských konfiskacích, kdy byla Dubeč připojena k Uhříněvsi. Je možné, že její zdivo bylo použito ke stavbě barokní sýpky, stojící na základech starší dubečské tvrze v těsném sousedství.

Sporé pozůstatky starší tvrze v Dubči (zřejmě z pol. 14. stol.) je třeba hledat ve sklepení nynější barokní sýpky. Jedná se o dva prostory s valenou klenbou při jejím jížním průčelí. Po rozsáhlé rekonstrukci slouží sýpka obci pro kulturní účely.

Zaniklá tvrz je prvně zmiňována v pramenech r. 1352. Postavil ji snad Fridlin Janův Velflovic, který vlastnil do r. 1357 zdejší dva dvory. Tvrz později často měnila majitele. R. 1470 byla vesnice vypálena Uhry, tvrz snad ještě opravena majitelem Prokopem z Bříště, r. 1508 je již uváděna jako pustá.

V areálu hosp. dvora zámku Štiřín stojí konferenční centrum, dům Atis, pojmenovaný podle arch. Kačera, který ho koncem 90. let 20. stol. navrhl, projektoval a zčásti postavil. Převládající znaky zařazují dům k realizacím organické architektury.

Pozdně barokní evangelická modlitebna z l. 1786–1810, průčelí klasicistně upraveno v pol. 19. stol. Kšely byly sídlem jednoho z prvních evangelických sborů vzniklých po vydání Tolerančního patentu a centrem evangelíků na Kolínsku.

Evangelický kostel ve Škvorci vybudován v letech 1892-1893 jako pseudoslohová obdélná stavba se západní hranolovou věží a půlkruhovou apsidou na východě. V r. 1955 elektrifikován, poslední zásadní rekonstrukce v letech 1997-2003.

Zříceniny mlýna známého od roku 1975 pro menší chov koní, který zanikl v průběhu 90. let 20. stol.

Pozdně barokní jednopatrovou stavbu na obdélném půdorysu nechala roku 1762 postavit majitelka kounického panství Marie Terezie Savojská. Budova si uchovala řadu původních prvků, včetně klenutých prostor v interiéru, šindelové mansardové střechy a mříží v přízemí. Památkově chráněná je od r. 1958.

Barokní farní budova nad kostelem Narození P. Marie byla postavena v letech 1721-1722. V r. 1828 proběhla její přestavba a r. 1912 byl zrušen průjezd. Poslední větší opravy byly provedeny v r. 1971. Fara stále slouží původnímu účelu.