Turistické cíle v okolí obce Louňovice

Památník s rozhlednou (12 m, 480 m n. m.), připomínající velké husitské shromáždění, zadal Okresní osvětový sbor v Jílovém (architekt Jansta). Slavnostně byl otevřen 5.7.1931. Později rozhledna pozapomenuta chátrala, r. 1998 byla provedena na popud obyvatel Sulic její oprava.

Barokní sloup se sochou Immaculaty a kamenným soklem obklopený kamenným zábradlím z roku 1699, který vychází z podoby mariánského sloupu sochaře Jiřího Bendla z roku 1652. Autor ani donátor nejsou známi, sloup je pouze označen iniciály F.F.B.

Ulička v domovním bloku, který dodatečně rozdělil hlavní českobrodské náměstí, sloužila snad již od 13. století jako masné krámy. Ve II. polovině 16. století získala novou vstupní bránu z jižní strany (dnes náměstí Arnošta z Pardubic).

Budova renesančních masných krámů, která od roku 1668 sloužila jako radnice. Po požárech v polovině 17. století barokně přestavěna. Od roku 1945 městské muzeum, od 90. let 20. stol. muzeum hrnčířství a galerie.

Areál měšťanského pivovaru v Českém Brodě byl vystavěn v letech 1861–1933. Pivo se zde vařilo do roku 1969, slad vyráběl ještě v následujícím desetiletí. Od 90. let 20. století probíhá postupná obnova jako sídla různých firem.

Městečko plnilo funkci podhradí Staré Dubé, vzniklo zřejmě v 2. pol. 13. stol. Mělo dvě brány, část jedné se zachovala. Hradní komplex je v českých zemích výjimečný. Zaniklo asi spolu s hradem po r. 1446, kdy byl hrad obležen vojsky Jiřího z Poděbrad. Z této doby se dochovala i obléhací stanoviště.

Přes dvacet granodioritových mlecích kamenů na rudu o výšce 50 cm a průměru až 120 cm, které byly byly těženy ve stráni nad potokem a přímo na místě opracovávány. Kameny jsou rozesety v údolí u potoka a z větší části již zaneseny bahnem.

Prv. zmín. o patrovém zám. z r. 1778, majitelé: Leopold Fr. Fels z Hartensteinu, r. 1798 Johan J. Kempl, následují rychlé změmy majitelů. R. 1829 Ignác Vyšín k statku připojuje část vsi Herink. Dnes průmyslová výroba uzenin.

Halštatská mohyla, nejspíše knížecí mohyla z doby bylanské kultury. Mohyla se stala v době ranného středověku součástí svatoprokopské legendy – dle pověsti vznikla tak, že zde sv. Prokop oškrábl hlínu z pluhu, když dooral Čertovu brázdu.

Narušené tvrziště v osadě Klenové u Lojovic. Tvrz vybudovali zřejmě mokřanští vladykové ve 14. století, ale nakonec bylo zboží připojeno k sousedním Lojovicím. V roce 1509 je již zmíně pouze v Mokřanech tvrz pustá.

Dvoukřídlý pozdně barokní zámek z konce 18. stol. V r. 1838 ho získal Rafael Veselý, jeho vnuk ho v letech 1908–9 přestavěl dle projektu D. Jurkoviče. Za zámkem vznikla zahrada a u sev. stěny prosklená veranda. Po r. 1948 bylo v zámku zem. učiliště.