Turistické cíle v okolí obce Louňovice

Románský kostel sv. Václava založený v první polovině 13. století, zásadně přestavěný v 17. století. Jeho nejcennější částí je pískovcový ústupkový portál a zejména jeho figurální tympanon.

Renesanční kostel z l. 1568 – 1569, postaven Jaroslavem Smiřickým ze Smiřic v místě gotické hradní kaple a románského kostelíka, založeného sv. Vojtěchem. Vybavení ze 16. a 17. století. Hlavní oltář je renesanční, inspirován dílem Albrechta Dürera.

Barokní kostel vznikl během tří let od roku 1740 v místech bývalé tvrze. Tou dobou již byla přestavěna v špýchar a maštale. Podél ohradní zdi stojí sochy jednotlivých svatých. Nedaleko severně je k vidění zámek Uhříněves z druhé poloviny 18. století.

Kostel ze 3. čtvrtiny 13. století s dochovaným raně gotickým pětibokým presbytářem. Poprvé uváděn roku 1348. V roce 1384 vyhořel. Pozdně goticky přestavěn kolem r. 1500. Fasády a interiér upraveny pseudogoticky v 19. století.

Jednolodní barokní kostel s obdélným pravoúhlým presbytářem a věží z roku 1742.

Monumentální čtyřkřídlý zámek. První zmínka z roku 1325. Až po zápis do zemských desk se mluví o hradu. V r. 1549 zničen požárem - opraven v renesančním stylu. I přes barokní úpravy z roku 1759 si zachoval renesanční ráz.

Tvrz vybudoval po roce1380 vedle staršího kostela sv. Martina Ješek Čalín. R. 1526 koupil tvrz Michal Slavata z Chlumu. Tvrz přestala být panským sídlem a začala pustnout. R. 1677 uváděna jako zřícenina. Plochu tvrziště zaujímá dnes rekreační objekt.

Jan Rudolf Trčka z Lípy v letech 1612 - 1634 postavil renesanční zámek. Za Václava z Morzina r. 1719 úpravy v barokním stylu. Další adaptace až v letech 1912 – 1913 a v letech 1949 až 1965. R. 1990 zámek vyhořel. Od r. 2004 postupná rekonstrukce.

Městské hradby byly vybudovány na místě pův. opevnění (13. stol.) r. 1345 na příkaz Arnošta z Pardubic. V l. 1445-1487 byly přestavěny a zpevněny branami a bastiony. K jejich zániku přispěly požáry v 17. stol., později opevnění pozbylo významu. Zachovaly se části hradeb a předbraní Kouřimské brány.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Pískovcový kříž z roku 1813 označuje místo, kde byli pochováni napoleonští vojáci, kteří zde zahynuli při transportu po bitvě u Lipska.

Pískovcová deska z červeného nučického pískovce s reliéfem kříže a oštěpu pochází z roku 1585. Připomíná tragedii, při které domácí hádka v rodině všestarského krčmáře vyvrcholila vraždou jeho manželky. Křížový kámen není zapsán na seznamu kulturních památek.