Turistické cíle v okolí obce Čestlice

Pískovcová socha světce vznikla nákladem Marie Terezie Savojské a Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského mezi lety 1725-30. Jejím autorem je významný regionální barokní sochař Jan Jiří Šlanzovský (její autorství bylo mylně připisováno dílně M. B. Brauna) Upravena byla r. 1795, restaurována 2014.

Barokní socha sv. Šebestiána z první pol. 18. století od neznámého autora. Původně stávala u domu U Harantů na Starém Městě pražském, který byl zbořen r. 1884 v souvislosti se stavbou Staroměstské tržnice. Na současné místo ji nechal přenést tehdejší kanovník vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach.

Bronzové sousoší na horním konci Václavského náměstí. Sochám českých světců sv. Ludmile, sv. Anežce, sv. Prokopovi a sv. Vojtěchovi dominuje jezdecká socha knížete sv. Václava. Autorem díla z r.1912 je J. V. Myslbek.

U stanice metra C Háje (býv. Kosmonautů) je sousoší dvou kosmonautů - prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka a jeho kolegy na stanici Sojuz 28 Alexeje Gubareva, kteří podnikli let do vesmíru v r. 1978. Plastiku vytvořil ak. sochař Jan Bartoš.

Pískovcové rokokové sousoší z roku 1752, autorem je Jan Antonín Quitainer.

Sousoší astronoma, astrologa a alchymisty Tychona Brahe (1546–1601) a matematika, astronoma a astrologa Johanna Keplera (1571–1630) od akademického sochaře Josef Vajce bylo r. 1984 odhaleno před Gymnáziem Jana Keplera, které bylo postaveno na místě Kurzovy vily, kde oba astronomové v Praze bydleli.

Na místě nejstarší dochované synagogy v Praze, zvané Stará, byla jako poslední svatostánek v původním Židovském městě postavena podle projektu Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase po roce 1868 modlitebna v maursko-španělském slohu, který jí dal jméno. Po rekonstrukci 1958–59 součástí židovského musea.

Špička, jedna ze dvou vstupních bran gotického Vyšehradu, byla monumentální a reprezentační součástí opevnění, vybudovaného Karlem IV. Zbořena v polovině 17. století. Dochovala se severní třetina přízemní části s výběhy žeber klenby středního průjezdu. K severní straně přiléhá úsek gotické hradby.

Kostel se špitálem zřídilo Staré Město v letech 1502-1504. Vysvěcen jako kostel Nejsvětější Trojice a Obrácení sv. Pavla, plný název se neujal. R. 1646 byl z bezpečnostních důvodů pobořen a r. 1657 obnoven. Zrušen r. 1787, na jeho místě areál Růžodol a později kartounka. Kostel zbořen r. 1861.

Založen kol. r. 1374 Janem Očkem z Vlašimi. V 15. stol. zanikl, obnoven r. 1574 jako útulek pro vysloužilé zaměstnance hradu. V l. 1733–37 přestavěn K.I.Dientzenhoferem. V r. 1784 upraven na kasárna. Od pol. 20.stol. slouží správě hradu.

Novorenesanční areál pivovaru byl vybudován v letech 1898–1899 sdružením majitelů a nájemců malých pražských pivovarů. Architektem byl Jan Klecanský, autorem loga Mikoláš Aleš.

Dvojice domů, která byla pro zpěvácký spolek Hlahol postavena v l. 1903–1905. Na projektu se podíleli František Schlaffer a Josef Fanta, postavil ji stavitel Čeněk Gregor. Autory výzdoby jsou malíři Karel Ludvík Klusáček a Alfons Mucha či sochař Josef Pekárek. Památkově chráněná je od roku 1964.