Turistické cíle v okolí obce Nebřenice

Novogotická budova nemocnice z let 1859–1861 pro pražské obchodní grémium asi dle projektu Bernarda Gruebera. Autorem úprav pro potřeby ortopedické kliniky byl ve 20. letech 20. stol. Bohumil Hypšman. Dnes Ústav normální, patologické a klinické fyziologie. Budova památkově chráněna od r. 1958.

Místo dřevěného Novoměstského divadla postavila svůj palác Pražská bursa dle projektu J. Rosslera (otevřen 24. 2. 1938). Od 1946 sídlo parlamentu (Národní, později Federální shromáždění). Přestavba a nástavba 1964–73, 1995–2009 rádio Svobodná Evropa.

Patrová novogotická budova vybudována na Vyšehradě v l. 1877–1878 dle návrhu kanovníka a děkana kapituly Františka Kočího. Stavitelem byl František Novák. Centrální schodiště vyzdobeno kopií středového tympanonu z průčelí baziliky a osvětleno prosklenou střechou. Objekt je úředním sídlem kapituly.

Novogotická stavba z let 1872–1874, postavena podle plánů architekta Josefa Františka Niklase.

Novoměstská radnice byla založena ve 14. století jako výraz samosprávného postavení Nového Města v rámci pražských měst a je nedílně svázána s českou historií. Z radniční věže je hezký výhled na Karlovo náměstí, které nejrozlehlejší v Evropě.

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.

Největší židovský hřbitov v ČR, s cca 25 000 pohřbenými, s tisíci klasicistních, novogotických, novorenesančních, secesních, puristických a konstruktivistických náhrobků. Pohřbeni jsou zde např. F. Kavka, J. Orten, O. Pavel. Založen r. 1890.

Obecní kříž byl vybudován na křižovatce historických cest. Původní dřevěný kříž z roku 1840 nahradil roku 1870 kříž kamenný. Vysoký, štíhlý, pískovcový dřík na stupňovitém soklu je zakončen jehlancovou hlavicí završenou křížkem s litinovou soškou ukřižovaného Ježíše Krista.

Výrazná skupina balvanů požárecké žuly v oblast přírodního parku Hornopožárský les. Jako „obětní kameny“ je poprvé označila v období mezi válkami amatérská archeoložka Olga Barvířová. Největší balvan má na horní ploše prohlubně a misku s odtokovým žlábkem, pravděpodobně výsledek zvětrávání žuly.

Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.

Dům U Kamenného stolu, Salmovský či Braunův stojí na místě gotického domu, později renesančně a barokně přestavěného. Dnešní podoba je klasicistní, pochází z přestavby z roku 1820. Roku 1714 dům koupil barokní sochař Matyáš Bernard Braun, aby si zde zřídil sochařskou dílnu, tehdy největší v Praze.

Raně klasicistní jednopatrový palác přestavěl pro Josefa hraběte Vratislava z Mitrovic po roce 1800 I. E. Palliardi. Po roce 1845 patřil Schwarzenberkům, v roce 1948 byl zkonfiskován a sloužil diplomatickým službám.