Turistické cíle v okolí obce Jažlovice

Secesní budova divadla byla podle projektu Aloise Jana Čenského postavena v letech 1905–1907. Na výzdobě se podíleli Milan Havlíček (autor velkých alegorických soch na průčelí), Bohumil Kafka, Antonín Popp a Antonín Mára.

Vodárenská věž holešovických jatek byla postavena r. 1895. V l. 1910–1922 prováděny různé přístavby (chladírna, spalovna atp.). Po r. 1920 areál připojen na veřejný vodovod. R. 1983 jatka zanikla, vzniká tržnice. R. 1993 areál prohlášen kulturní památkou. R. 1998 proběhla rekonstrukce věže.

Pozdně secesní budova z let 1913–4 podle projektu Aloise Dlabače obsahuje po rekonstrukci 1984–7 novou technologii z ČKD Blansko. Využívá spád Helmovského jezu na Vltavě a dodává výkon přibližně rovný spotřebě pražského městského osvětlení.

Vodní nádrž Hostivař byla vybudována v letech 1961–1963 v Petrovickém údolí na potoce Botiči. Byla kompletně napuštěna v roce 1964 a její rozloha činí až 42 ha. Maximální hloubka dosahuje 12 m. Na místě dříve bylo koupaliště a 50 metrový bazén.

Vodní nádrž Štěchovice byla vybudována na Vltavě v letech 1937-1944. Hráz o délce 124 m a výšce 22,5 m vytvořila přehradní jezero o délce 7,4 km a celkové rozloze 114 ha. Součástí nádrže je přečerpávací elektrárna se zásobní nádrží na sousedním vrchu Homole.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Vyhlídka na hoře Máj (448 m n. m.) na hluboký skalnatý kaňon ve tvaru podkovy, kterým protéká řeka Vltava. Dole u řeky bývalé Svatojánské proudy a trampské osady. Zánik zatopením Štěchovickou přehradní nádrží.

Kamenný vyhlídkový gloriet (8 m, 310 m n. m.) dal postavit r. 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck poblíž průhonického zámku. Gloriet byl koncem 19. stol. upraven. V 1. polovině 20. stol. přestal sloužit svému účelu a postupně zcela zchátral. V l. 2009-10 byla provedena jeho celková rekonstrukce.

Zemní železobetonový vodojem na návrší Žebrov, který byl vybudován v letech 2024-2025, slouží zároveň jako volně přístupná vyhlídka. Výhled z něj je omezen třemi průseky.

Pozdně barokní výklenková kaple s freskou Ukřižování a P. Marie ve čtyřlistu byla v Malešicích postavena r. 1757 Karlo-Ferdinandovou univerzitou na paměť bitvy u nedalekých Štěrbohol ze 6. května téhož roku. Dřevěný průhled před kaplí znázorňuje její výzdobu v původních barvách.

V tvrzi neznámého založení rád pobýval král Václav IV., zejména v letech 1407-1408, než si nechal vystavět nedaleký Nový hrad u Kunratic. Zbytky jejího zdiva byly znovu nalezeny r. 1960 při bagrování Hamerského rybníka.

Zámek byl postaven pravděpodobně vévodou Juliem Františkem Sachsen – Lauenburgem či jeho následovníky po r. 1663. R. 1885 původní zámek vyhořel a jeho majitel Ludvík Korb z Weidenheimu ho nechal novorenesančně opravit podle plánů Ferdinanda Hauptmanna. Nyní využíván jako administrativní budova.