Turistické cíle v okolí obce Jažlovice

Zarostlé tvrziště sevřené dvojicí rybníků, tvrz prvně zmíněná r. 1386 kdy i získává Vavřinc Martinů. Tvrz samotná zaniká pravděpodobně v 15.století, dále vedená jako pustá.

Zmínka o usedlosti na tomto místě je z r. 1567. Anna Salomena z Bubna zde nechala mezi 1623-1638 vystavět mlýn, ten r. 1678 vyhořel. V r. 1841 má mlýn dvě křídla ve tvaru L. Počátkem 19. stol. klasicistně přestavěn. Od r. 1880 mlýn patřil rodině Antonína Švehly, předsedy agrární strany a čs. vlády.

Synagoga byla vybudována v barokním slohu pravděpodobně v polovině 18. století. Sál modlitebny byl původně vysoký přes obě podlaží, dnes je interiér přepatrovaný. V přízemí se dochovaly původní valené klenby. Fasáda je novorománská, ze druhé poloviny 19. století. Památkově chráněná je od roku 1966.

Synagoga snad již z 18. století, přestavěna r. 1842. Bohoslužbám sloužila do druhé světové války, poté skladiště. Od roku 1995 patří opět židovské obci a je využita ke kulturním aktivitám.

Synagoga z r. 1860 ve stylu kombinujícím novorománské a maurské prvky, v letech 1923–30 funkcionalistická úprava interiéru, od r. 1950 ve vlastnictví Československé církve husitské, které slouží jako modlitebna, kanceláře a kolumbárium.

Pozdně klasicistní synagoga z let 1847–48. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Od roku 1946 skladiště, později prádelna. Roku 1995 byla budova vrácena Židovské obci a byla upravena na obchod a byty.

Synagoga na Královských Vinohradech z let 1896–98 podle návrhu vídeňského architekta Wilhelma Stiassneho. Zničena byla při náletu dne 14.2.1945. V roce1951 pak byly ruiny odstraněny a na její místě byla postavena základní škola.

Nejstarší a nejmenší dochovaná vyšehradská brána, chránící pevnost na nejzranitelnějším místě, od Pankrácké pláně. Udávaný rok vzniku 1655 není pravděpodobný, nejspíš vznikla už během třicetileté války. Sloužila jako celnice výběrčím potravní daně i k bydlení. V roce 1931 proražen průchod pro pěší.

Byl založen ve 12. st. Náležel vladykovi Tehovi. Z významných rodů jej vlastnili:Václav IV., Jan Roháč z Dubé, Slavatové a Ferdinand I. Lichtenstein. 1547 byl již zpustlý.Zbytky-část příkopu a zdiva-jsou na zahradě usedlosti č.p. 46.

Zatopený Teletínský lom o rozloze 0,09 ha z něhož se težil kámen pro Štěcovické zdymadlo v roce 1941. Hloubka lomu asi 15 m. Chráněná přírodní památka.

Výšinné hradiště, patrně slovanské z 8. nebo 9. století. Dochoval se výrazný zbytek valu na severu předpokládané akropole. Průběh dalších částí fortifikace prokázán pouze geofyzikální prospekcí. Předpokládaná rozloha hradiště je 25 hektarů.