Turistické cíle v okolí obce Dobřejovice

Secesní budova divadla byla podle projektu Aloise Jana Čenského postavena v letech 1905–1907. Na výzdobě se podíleli Milan Havlíček (autor velkých alegorických soch na průčelí), Bohumil Kafka, Antonín Popp a Antonín Mára.

Manýristická kruhová kaple postavena v letech 1590–1600 sloužila příslušníkům italské komunity v Praze. Pravoúhlý portikus před portálem kaple je dílem F. M. Kaňky.

Špitál byl založen v roce 1602. Pozdně renesanční stavba vznikala postupně během 1. pol. 17. století a upravena byla v baroku. Špitál byl zrušen koncem 18. stol. Střed křídla při Vlašské ulici tvoří barokní kaple Panny Marie a sv. Karla Boromejského.

Místo dřevěné věže z r. 1495, poškozené více požáry, postavil 1588–91 novoměstský měšťan Karel Mělnický dnešní kamennou. Zato byl 29. 10. 1596 povýšen do šlechtického stavu, čemuž nezabránilo ani vychýlení věže. Velká rekonstrukce skončila roku 2009.

Vodárenská věž holešovických jatek byla postavena r. 1895. V l. 1910–1922 prováděny různé přístavby (chladírna, spalovna atp.). Po r. 1920 areál připojen na veřejný vodovod. R. 1983 jatka zanikla, vzniká tržnice. R. 1993 areál prohlášen kulturní památkou. R. 1998 proběhla rekonstrukce věže.

Pozdně secesní budova z let 1913–4 podle projektu Aloise Dlabače obsahuje po rekonstrukci 1984–7 novou technologii z ČKD Blansko. Využívá spád Helmovského jezu na Vltavě a dodává výkon přibližně rovný spotřebě pražského městského osvětlení.

Vodní nádrž Hostivař byla vybudována v letech 1961–1963 v Petrovickém údolí na potoce Botiči. Byla kompletně napuštěna v roce 1964 a její rozloha činí až 42 ha. Maximální hloubka dosahuje 12 m. Na místě dříve bylo koupaliště a 50 metrový bazén.

Vodní nádrž Štěchovice byla vybudována na Vltavě v letech 1937-1944. Hráz o délce 124 m a výšce 22,5 m vytvořila přehradní jezero o délce 7,4 km a celkové rozloze 114 ha. Součástí nádrže je přečerpávací elektrárna se zásobní nádrží na sousedním vrchu Homole.

Nevelká, ale unikátní barokní Vrtbovská zahrada patří k vrcholným dílům zahradní architektury své doby. Vznikla v letech 1712-1720 podle plánů architekta Fr. Max. Kaňky za spolupráce sochaře M. B. Brauna a malíře V. V. Reinera. Nyní je v majetku hl. m. Prahy a zpřístupněna veřejnosti.

Šestipodlažní budova postavena ve stylu geometrické moderny z l. 1912–1914. Autorem fasády je Jan Kotěra, celkové stavební řešení navrhl Josef Zasche. V interiéru řada umělecky cenných detailů. Památkově chráněná od května 1958. V současnosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Dvojice identických ocelových vyhlídkových věží umístěných netradičně na dvojici těles silničních mostů s výhledem na okolí soutoku Berounky a Vltavy.