Turistické cíle v okolí obce Lázně Toušeň

Sochu světce, ochránce proti krupobití, bouřce a moru, postavila po roce kněžna Marie Terezie Savojská z Liechtensteina roku 1765 na křižovatce cest v místě zaniklé vsi Křimín.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, která původně krášlila most v lukách a teprve v pozdějších dobách byla přenesena na nynější místo na návsi.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v mírně podživotní velikosti, vytvořená r. 1810, opravena r. 1930. Světec je znázorněn v kanovnickém rouchu, s krucifixem v jedné ruce a palmovou ratolestí v druhé. Socha je součástí památkově chráněného areálu kolem kostela sv. Václava v Nehvizdech.

Památkově chráněná barokní socha světce je vytesána z místního červeného pískovce. Stojí na podstavci ze světlého pískovce, na kterém je uveden rok vzniku plastiky 1777. Představuje Jana Nepomuckého s obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s krucifixem a hvězdami nad hlavou).

Socha pochází až z druhé třetiny 18. století. Starší kamenný podstavec nese dataci 1693. Socha zhotovena z šedého pískovce. Světec oblečen tradičně v klerice s biretem na hlavě. Nemovitá kulturní památka ČR zapsaná na seznamu NPÚ.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v Úvalech je kvalitní kopií sochy světce na Karlově mostě v Praze z r. 1663 z dílny Jana Brokoffa. Vztyčena r. 1701 zásluhou rychtáře Jiřího Doubravy. Ke kostelu přesunuta r. 1919, restaurována v letech 2010-2011 Alexandrem Kozlovem a posunuta na současné místo.

Pískovcová socha světce vznikla nákladem Marie Terezie Savojské a Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského mezi lety 1725-30. Jejím autorem je významný regionální barokní sochař Jan Jiří Šlanzovský (její autorství bylo mylně připisováno dílně M. B. Brauna) Upravena byla r. 1795, restaurována 2014.

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého v Předměřicích nad Jizerou je barokní dílo, které pochází z roku 1720.

Raně barokní špitál postaven 1677-1680 hrabaty de Suys. Dlouhá přízemní stavba měla původně dvorní trakt s bránou. R. 1763 jej dala upravit Marie Terezie Savojská, aby mohl pečovat až o 14 osob. Roku 1782 zrušena kaple a ve 20. století zbourány budovy ve dvorním traktu a poškozena brána.

Barokní klasicistně upravená zájezdní hospoda, kterou nechali v r. 1711 postavit páni z Hlubna jako náhradu za hospodu zničenou za třicetileté války. V r. 1723 ji navštívil císař Karel VI., r. 1743 císařovna Marie Terezie a poté několikrát císař Josef II.

Poštovní přepřahací stanice Trstěnické stezky z poč. 19. stol. patrně v místech mladší běchovické tvrze (zal. před r. 1413, zánik patrně již během husitských válek). Obdélný patrový objekt s mansard. střechou, průčelí zdobí střední rizalit.

Jediný viditelný pozůstatek opevnění Staré Boleslavi z roku 1351 představuje hranolová branská věž na jižním okraji náměstí. Ve 20. letech 20. století zachráněna provedením severního průrazu silnice. Dnes exposice místního musea.