Turistické cíle v okolí obce Lázně Toušeň

Tvrz přestavěná na zámek poprvé připomínaná r. 1403, kdy ji vlastnil Prokop Krukner. R. 1409 získal tvrz Mikuláš z Újezda a provedl přestavbu v gotický věžovitý objekt. Přestavěna počátkem 17. stol. v renesanční zámek, dnešní vzhled výsledkem barokní přestavby Antonia Porty z r. 1679.

Bývalý žulový lom, dnes přírodní památka s celoročně zatopenými tůňkami. Vyhlášen v roce 1990 přírodní rezervací o rozloze 0,79 ha.

Hrad přestavěný na zámek. Gotický hrad z konce 13. stol. přestavěný na přelomu 15. a 16. stol. Smiřickými. Po požáru r. 1558 přestavěn v l. 1560-1593 na renesanční zámek. F. A. Špork v r. 1696 přestavěl barokně a zřídil park. Dnes domov důchodců.

Zámek byl postaven v roce 1755 v barokním slohu na místě starší tvrze stavitelem Jakubem Antonínem Canavallem. V současnosti je zámek využíván několika organizacemi a není veřejnosti přístupný.

Ulička v domovním bloku, který dodatečně rozdělil hlavní českobrodské náměstí, sloužila snad již od 13. století jako masné krámy. Ve II. polovině 16. století získala novou vstupní bránu z jižní strany (dnes náměstí Arnošta z Pardubic).

František Antonín z Nostic r.1767 vybudoval zámek. V l.1767-1775 vystavěna průčelní obdélníková dvoupatrová budova. V l.1780-1790 přistavěna boční jednopatrová křídla. R.1945 zámek Nosticům zkonfiskován, upraven pro potřeby zdravotnictví.

Areál měšťanského pivovaru v Českém Brodě byl vystavěn v letech 1861–1933. Pivo se zde vařilo do roku 1969, slad vyráběl ještě v následujícím desetiletí. Od 90. let 20. století probíhá postupná obnova jako sídla různých firem.

Evangelická modlitebna, pojmenovaná podle reformního kazatele ze 14. stol. Jana Milíče z Kroměříže, byla vybudována v letech 1950-1957 podle projektu arch. Bohumila Bareše. Byla otevřena r. 1952 a užívána do počátku 80. let. Pro špatný technický stav a úbytek věřících je od té doby uzavřena.

Tvrz v Miškovicích je prvně zmíněna r. 1604 při převodu majetku mezi Vratislavem a Mikulášem Trmalem z Toušic. Zanikla však zakrátko během třicetileté války. Její poloha ani vzhled nejsou známy, navíc historicky cenné centrum vsi bylo v 70. letech 20. stol. zbořeno a nahrazeno panelovými stavbami.

Barokní pískovcový sloup s kovovým křížkem nechal roku 1739 postavit sládek pivovaru ve Škvorci Václav Šlais spolu s jeho ženou Kateřinou. Sloužil jako poděkování Bohu a Panně Marii za ochranu během morové epidemie. R. 2006 byl sloup poškozen a poničená hlavice je uložena v Novém zámku ve Škvorci.

Jeden z nejvýznamnějších dochovaných mostů předbělohorského období v Čechách. Kamenný most z let 1600 – 1604 je dílem italského stavitele Ettora de Vaccani.

Kamenný most přes potok Výmola byl postaven poč. 19. stol., v období kdy byla v romantickém duchu upravována Škvorecká obora za Jana Josefa I. z Lichtenštejna. Most byl postaven na místě, kde již dříve stával starší můstek. R. 2007 byl zařazen do nemovitých kulturních památek.