Turistické cíle v okolí obce Panenské Břežany

Patrový měšťanský dům na nároží Liliové a Řetězové ulice na Starém Městě pražském renesančního původu upraven v pozdním baroku. Památkově chráněn od r. 1958.

Původně gotický dvorec, který si r. 1414 dal vystavět kanovník od sv. Víta Václav z Radče. V polovině 18. století byl přestavěn barokně. V domě bydlel od r. 1950 do r. 1991 syn malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha.

Evangelický kostel ve Střešovicích byl postaven r. 1939 podle projektu významného architekta a člena tamějšího sboru Bohumíra Kozáka. Stavba v konstruktivistickém slohu vychází z podoby jednak starokřesťanské baziliky, jednak tolerančních modliteben. Hodiny na věži pocházejí z ruzyňské věznice.

Výjimečně dochovaný toleranční kostel, postavený ve stylu selského baroka roku 1789. Sloužil obnovené evangelické obci, vzhledem k osobě prvního kazatele silně ovlivněn soudobými uherskými zvyklostmi. Obklopen bývalým hřbitovem, nedaleko fara.

Novorenesanční evangelický kostel vytváří pohledovou dominantu střední části Pražské ulice. Postaven roku 1897 podle projektu arch. Vejrycha. Jednolodní, prakticky čtvercová stavba s hranolovou věží nad hlavním průčelím, dochováno dobové vnitřní zařízení.

Evangelický kostel U Jákobova žebříku je moderní stavba švýcarského architekta Ernsta Gisela z r. 1971. Významně byl přestavěn v letech 1995-2001 ateliérem Schaufler a Roskovec a r. 2000 doplněn o 26 m vysokou ocelovou zvonici se dvěma zvony, která ilustruje název stavby.

Barokní špýchar, přeměněný na počátku 20. století na kapli pražské městské vychovatelny. Po odsvěcení slouží jako skladiště.

Areál fary barokního původu s mladšími stavebními úpravami. Faru tvoří zděná patrová farní budova obdélného půdorysu, zděné přízemní hospodářské stavení a ohradní zeď s bránou a brankou. Vsazen oválný znak s velmi špatně čitelným kamenným erbem Prahy. Areál památkově chráněn od r. 1966.

Fara je barokní soubor staveb dochovaný v původním stavu. Areál tvoří budova fary, chlévy, zděná brána, špýchar s kůlnou a stodola. Areál fary vymezuje ohradní zeď. Stále využíváno k farním účelům. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.

Fara v Minicích uváděna od r. 1352. Současná stavba byla roku 1826 vystavěna v klasicistním slohu na místě původní zchátralé budovy. Je na seznamu kulturních památek ČR. V l. 1832-46 zde působil farář Jan Valerián Jirsík, pozdější českobudějovický biskup. Před několika lety částečně rekonstruována.

Areálu sestává z fary, stodoly a ohradní zdi. Jádrem je patrová omítnutá budova obdélného půdorysu s mansardovou střechou. Barokní komplex z 18. stol. Okolo areálu dřevěný plůtek z červených cihel, na západní straně vyšší kamenná zeď. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.