Turistické cíle v okolí obce Panenské Břežany

Poprvé je uváděn ve 13. stol. jako majetek kláštera v Chotěšově. R. 1420 vypálen husity. Počátkem 16. stol. jej vlastnil Viktorín Kornel ze Všehrd, po Bílé hoře Michnové z Vacínova, poté Schwarzenbergové. Poč. 19. stol. ukončena mlynářská činnost. Po r. 1994 kavárna. Památkově chráněný od r. 1958.

Hvězdárna Ďáblice byla vybudována svépomocí nadšenců z astronomického kroužku a zahájila činnost 3. listopadu 1956. Od roku 1979 je společně se Štefánikovou hvězdárnou na Petříně součástí zařízení s názvem Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy.

Hvězdárenská věž je součástí Klementina, vystavěného jezuity jako kolej. Byla postav. v l. 1721-23 (arch. F. M. Kaňka). R. 1748 přestavěna dle návrhu arch. A. Luraga. Na střeše věže je olověná socha Atlanta z r. 1727, pocházející z dílny M B. Brauna.

Novorenesanční palác Hypoteční banky Království českého vznikl v letech 1889–1890 podle projektu Achilla Wolfa. Fasádu zdobí alegorické sochy Antonína Poppa a kovové reliéfy s motivy mincovnictví. Roku 2003 byl po rekonstrukci a dostavbě ve vnitrobloku zde otevřen hotel Carlo IV.

Barokní budova z let 1731–37, vybudována z prostředků hraběte Strozziho podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhoffera pro válečné invalidy a vysloužilce. Jako Invalidovna sloužila do roku 1935. Budova byla poškozena při povodni v r. 2002.

Zámek byl postaven jako hosp. dvůr patrně na konci 18. stol.a později novobarokně upraven. V r. 1922 zde byl domov legionářů – invalidů a v srpnu 1945 začal sloužit jako dětský domov. Dnes je v zámku mezinárodní baptistický teologický seminář.

Zámek vystavěn v roce 1899. V průběhu druhé světové války objekt obsadila německá armáda. V padesátých letech zámek předán místní samosprávě. V devadesátých letech 20. století zámek vrácen restituentovi a ten zahájil rekonstrukci.

Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí chudině.

Zaniklou centrální osmibokou hřbitovní kapli s výraznou jehlancovou střechou nechal postavit v polovině 16. století pražský měšťan Divišovský z Prošovic. Kaple byla zrušena za reforem Josefa II. (spolu s hřbitovem a dalšími kaplemi na něm) v roce 1784 a později byla zbořena.

Zaniklý hrad byl založen někdy ve 13. – poč. 14. stol. Jako první majitel se uvádí pan Pešek z Válovic. Někdy kolem r. 1330 byl hrad jako sídlo loupeživého rytíře dobyt a pobořen. Dalšími majiteli byli Buškovičtí a v 17. stol. Chotkové, kteří byli posledními majiteli hradu.

První písemná zmínka o vsi z r. 1374. V obci veřejně přístupný výtok vody. Vznikl začátkem 20. stol. Důležitý zdroj vody pro obec. Kolem r. 1900 postavena kašna, zásobárna vody pro obec. Kašna slouží dodnes. Umístěna zde tabulka, že voda není pitná.

Na místě starších budov vrcholně barokní stavba Kryštofa Dientzenhofera z prvé poloviny 18. století, sloužící do roku 1787 jako jesuitské gymnasium, později jako sídlo různých úřadů.