Na zámek byla po r. 1652 jezuity přestavěna starší zpustlá tvrz. Od r. 1955 budovu užíval státní statek, zámek nebyl udržován a chátral. V r. 1992 se začalo s jeho záchranou, která byla dokončena a zámek zpřístupněn veřejnosti 1. 5. 2008.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 9-Vinoř
Barokní zámek vznikl přestavbou pův. gotické tvrze z 2. pol. 14. stol. Kolem r. 1550 tvrz přestavěl na renesanční zámek Mikuláš Hrzán z Harasova. Zámek několikrát vystřídal majitele a za Windischgrätzů byl v 18. stol. barokně stavebně upraven. Na poč. 19. stol. v majetku podnikatele A. Schöllera.
zámek - původní tvrz, zachovalý, není známo, Hl.m.Praha, Praha 8-Ďáblice
Pozdně barokní zámek, vystavěn křižovníky r. 1755 na místě pův. středověké tvrze (zmiň. „věžovité stavení“), v té době již zaniklé. V kapli pův. oltář z r. 1755, řezb. výzdoba a fresky z 2. pol. 18. stol. Fasádu zdobí plastiky od I. F. Platzera.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Hradešín
Jednopatrová barokní budova se starším jádrem, kterou nechala postavit v letech 1734 – 35 kněžna Marie Terezie Savojská v souvislosti s obnovením samostatné farnosti v Hradešíně. V r. 1905 byla povýšena na děkanství, to bylo zrušeno r. 2002. Spolu s kostelem a kaplí je památkově chráněna od r. 1958.
Mlýn v těchto místech býval patrně už na konci 14. století. V r. 1434 je zde uváděn Jíra mlynář, r. 1567 Matěj mlynář. Josefínský katastr zde zaznamenává r. 1783 dům a mlýn, Stabilní katastr r. 1841 čtyři budovy. Na jižní straně býval do 20. stol. náhon, vedoucí pod silnicí od Hořejšího mlýna.
V zámek byla kolem roku 1780 přestavěna starší tvrz z r. 1401, jejíž pozůstatky jsou patrné ve východním křídle starého zámku. V roce 1870 byl zámek podle projektu architekta V. Sigmunda rozšířen. V současné době je v zámku umístěn dětský domov.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 9-Kyje
Rozhledna Doubravka je ukázkou experimentální architektury v podobě trojbokého jehlanu, jejímž základním konstrukčním materiálem jsou kmínky akátového dřeva s dubovými, modřínovými a ocelovými prvky. Autorem návrhu je Ing. arch. Martin Rajniš. Rozhledna zpřístupněna od června 2018.
Tvrz se prvně zmiňuje r. 1364 v majetku litomyšlského biskupa. Po smrti biskupa Mikuláše na konci 14 stol. byla zastavována, zejm. Vrábským z Vrábí. R. 1586 ji prodal Hynek Vrábský císaři Rudolfovi II. R. 1630 vyhořela, ale byla ještě opravena. V 18. stol. byla upravena na sýpku.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 10-Dubeč
Pozůstaky tvrze vzniklé někdy před r. 1508. Zanikla po pobělohorských konfiskacích, kdy byla Dubeč připojena k Uhříněvsi. Je možné, že její zdivo bylo použito ke stavbě barokní sýpky, stojící na základech starší dubečské tvrze v těsném sousedství.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 10-Dubeč
Sporé pozůstatky starší tvrze v Dubči (zřejmě z pol. 14. stol.) je třeba hledat ve sklepení nynější barokní sýpky. Jedná se o dva prostory s valenou klenbou při jejím jížním průčelí. Po rozsáhlé rekonstrukci slouží sýpka obci pro kulturní účely.
tvrz, terénní náznaky, není známo, Hl.m.Praha, Praha 10-Dubeč
Zaniklá tvrz je prvně zmiňována v pramenech r. 1352. Postavil ji snad Fridlin Janův Velflovic, který vlastnil do r. 1357 zdejší dva dvory. Tvrz později často měnila majitele. R. 1470 byla vesnice vypálena Uhry, tvrz snad ještě opravena majitelem Prokopem z Bříště, r. 1508 je již uváděna jako pustá.
Výjimečně dochovaný toleranční kostel, postavený ve stylu selského baroka roku 1789. Sloužil obnovené evangelické obci, vzhledem k osobě prvního kazatele silně ovlivněn soudobými uherskými zvyklostmi. Obklopen bývalým hřbitovem, nedaleko fara.
děkanství
