Turistické cíle v okolí obce Dřevčice

Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí chudině.

Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.

Zaniklou centrální osmibokou hřbitovní kapli s výraznou jehlancovou střechou nechal postavit v polovině 16. století pražský měšťan Divišovský z Prošovic. Kaple byla zrušena za reforem Josefa II. (spolu s hřbitovem a dalšími kaplemi na něm) v roce 1784 a později byla zbořena.

Komplex mohutné jezuitské koleje s kaplí sv. Františka Xaverského na jihu a kostelem sv. Ignáce na severu vznikal postupně na místě několika desítek středověkých domů v letech 1658-1759. Po zrušení řádu slouží kolej jako nemocnice, kostel jako farní. Poškozeny náletem v únoru 1945, opraveny.

Pozdně gotická zvonice (65,7 m) z let 1472-1475, renesanční s hodinami od r. 1577. R. 1648 poškozena při obléhání Švédy. Novogotická oprava Josefa Mockera z let 1874-1880. Na věži 3 hist. zvony a zvonkohra z r. 2003. Od r. 2001 uvnitř vestavba o 10 patrech s restaurací, výstavami a vyhlídkou.

Panské sídlo vzniklo asi v průběhu 14. století. Kolem r. 1400 byla původní tvrz přestavěna v reprezentativní sídlo pražského měšťana. Ves Jiřice byla založena před polovinou 11. století. Od 14. stol. majetkem pražských měšťanů.

Novogotický zámek. Renesanční či raně barokní zámek přestavěli Klára Veithová s manželem Martinem Wagnerem v l. 1844–47 novogoticky s věží, štíty, cimbuřím a jinými slohovými atributy. R.1855 postaveno nové křídlo. Interiéry vyzdobeny J.Navrátilem.

Synagoga v maursko-byzantském stylu se secesními vlivy byla postavena jako náhrada modliteben, zaniklých během asanace Židovského města (Josefova) na přelomu 19. a 20. století. Stavba z let 1905–06 podle projektu Wilhelma Stiassnyho sloužila s výjimkou let II. světové války židovské obci.

Železniční viadukt postaven r. 1845. R. 1954 vedle kamenného postaven železobetonový viadukt. Betonový viadukt tvoří devět spojitých skořepinových kleneb. Most má 9 oblouků půlkruhového profilu. Rozpětí oblouku je 9 m, šířka 8,9 m. Výška 13 m, délka 125 m. Od r. 2008 prohlášen památkou.

Patrový dvojdům postaven v l. 1874–1875 dle projektu prof. Františka Niklase ve stylu romantizující novogotiky. Uliční průčelí symetrické, s osmi osami, nad krajními osami na obou stranách zdobné štíty. Je užíván Vyšehradskou kapitulou, veřejnosti nepřístupný. Památkově chráněný od r. 1958.

Pozdně klasicistní budovu kanovnické rezidence vystavěl pro Vyšehradskou kapitulu v roce 1875 podle vlastního projektu stavitel František Novák. Budova má gotizující fasádu, v přízemí jsou zrcadlové klenby, patro je plochostropé. Je využívána jako farní úřad. Vstup je přes branku v ulici K rotundě.

Volně stojící novobarokní dům na lichoběžníkovém půdorysu, krytý valbovou střechou z roku 1933, postavený podle projektu stavitele Tomáše Hainze. Původně kostnice doložená k r. 1654, později poustevna, vikárka, objekt užívaný k bydlení armádou, sídlo kaplana. Dnes je opět užívána k bydlení.